NATIONAL CANCER CONTROL PROGRAMME
NOP online
ISSN 1802-887X
CANCON
 

Osm genotypů HPV způsobuje většinu případů karcinomu děložního hrdla

Osm typů lidského papilomaviru (HPV) – genotypy 16, 18, 45, 33, 31, 52, 58, a 35 – je zodpovědných za 90 % všech případů rakoviny děložního hrdla na celém světě, a proto by se na ně měl zaměřit vývoj příštích generací vakcín. Vyplývá to z dosud nejrozsáhlejší studie genotypů HPV, která byla právě publikována v odborném časopise Lancet Oncology.


Nejčastěji se vyskytujícími typy jsou HPV 16, 18 a 45, které se u žen vyskytují v mnohem mladším věku než jiné rizikové genotypy HPV. Proto by se na tyto tři typy HPV měl zaměřit budoucí cervikální screening založený na detekci specifických genotypů HPV.

Karcinom děložního hrdla je celosvětově druhým nejčastěji se vyskytujícím zhoubným nádorem u žen, a podle odhadů na něj v roce 2010 zemře 328 000 žen. Onemocnění je způsobováno rizikovými typy HPV. Dodnes bylo identifikováno více než 118 různých typů HPV, z nichž zhruba 40 způsobuje infekce pohlavního ústrojí a 12 je rakovinotvorných. Aby bylo možno účinně očkovat proti nejvýznamnějším rakovinotvorným HPV, je potřeba mít spolehlivé informace o tom, jak se specifické typy HPV podílejí na celosvětovém výskytu karcinomu děložního hrdla. Tato potřeba je zvláště naléhavá v rozvojových zemích, kde se vyskytuje 80 % případů tohoto onemocnění.

Silvia de Sanjosé z Katalánského onkologického institutu (Catalan Institute of Oncology) ve španělské Barceloně dal dohromady mezinárodní tým vědců, kteří společně zkoumali, do jaké míry se různé typy HPV podílejí na celosvětové incidenci invazivního karcinomu děložního hrdla.

V rámci této studie byly shromážděny vzorky z 10 575 případů invazivního karcinomu děložního hrdla, které byly diagnostikovány v letech 1949–2009 v 38 zemích Evropy, Severní Ameriky, střední části Jižní Ameriky, Afriky, Asie a Oceánie. Pomocí PCR a DNA testů pak byl v těchto vzorcích tkáně identifikován genotyp HPV.

V 60letém časovém rozpětí, kterým se studie zabývala, byly nejčastěji se vyskytujícími typy HPV následující (seřazeny podle snižující se četnosti): 16, 18, 45, 33, 31, 52, 58, and 35. V celkovém součtu se vyskytovaly v 91 % všech případů karcinomu děložního hrdla.

HPV 16, 18, a 45 byly nalezeny v 75 % případů nejčastějšího typu tohoto onemocnění (spinocelulární karcinom děložního hrdla) a v 94 % adenokarcinomů (druhý nejčastější typ).

Na všech pěti kontinentech a navzdory široké škále podob screeningových programů byly ženy, které byly infikovány HPV typu 16, 18 a 45, diagnostikovány s karcinomem děložního hrdla v průměru o 4 roky dříve než ženy s ostatními rizikovými typy HPV.

Dnešní vakcíny poskytují prevenci proti infekci HPV typy 16 a 18, a částečně i proti HPV 31 a 45. Autoři studie upřesnili: „U žen, které byly infikovány HPV 45, se karcinom děložního hrdla objevil dříve. Proto – jakmile začnou fungovat programy cervikálního screeningu založené na detekci specifických typů HPV – by tomuto genotypu HPV měla být věnována patřičná pozornost, a HPV-45 pozitivním ženám by měla být nabídnuta pomoc ve formě častějších vyšetření.“

Ve zkoumaných vzorcích vědci dále identifikovali vzácné typy HPV (26, 30, 61, 67, 69, 82 a 91) a potvrdili, že na celosvětové incidenci karcinomu hrdla děložního se podílejí jen zanedbatelně (zhruba 1 % případů).

V závěru své studie autoři uvádějí: „Toto mezinárodní úsilí potvrzuje odůvodněnost prevence karcinomu hrdla děložního prostřednictvím existujících vakcín. Z našich výsledků vyplývá, které typy HPV by měly být upřednostňovány při posuzování účinnosti současných vakcín; výsledky naší studie ale budou užitečné i pro vypracování doporučení o aplikaci polyvalentních HPV vakcín druhé generace.“

Cosette Wheelerová z amerického Health Sciences Center při University of New Mexico uvedla, že „ačkoli závěry z této nové studie z větší části "jen" potvrzují výsledky předchozích menších studií, musíme tento mezinárodní výzkum ocenit jako herkulovské úsilí, které se může stát odrazovým můstkem pro veškerý další výzkum. Nashromážděné údaje jednoznačně podporují budoucí zaměření cervikálního screenigu, který by měl být založen na detekci specifických genotypů HPV, ale také potvrzují potenciální celosvětový dopad současných HPV vakcín, a v neposlední řadě stanovují priority pro vývoj vakcín příští generace.“

Reference

  1. Sanjose S, Quint WGV, et al. Human papillomavirus genotype attribution in invasive cervical cancer: a retrospective cross-sectional worldwide study. Lancet Oncology 2010. doi: 10.1016/S1470-2045(10)70230-8

Klíčová slova: genotypy HPV, rakovina děložního čípku

19. 10. 2010 ecancermedicalscience


Zpět