Aktuality a zajímavosti z onkologie

Počet osob, které mají zkušenost s onkologickou diagnózou, se mezi lety 2004 až 2014 zvýšil o 52 procent. Dramaticky tak přibývá počet lidí, o které je potřeba se postarat – těch je nyní 570 000.

Nově vyvinutý test na karcinom děložního hrdla dokázal detekovat všechny zhoubné nádory v randomizované klinické studii, které se zúčastnilo 15 744 žen. Jasně tím překonal detekční míru Pap testů a HPV testů, které se používají v běžné klinické praxi, přitom jeho cena je nižší. Takové jsou závěry výzkumníků z Queen Mary University of London (QMUL), které byly právě publikovány v International Journal of Cancer [1].

Od praktického lékaře rovnou do komplexního onkologického centra. Taková by měla být ideální cesta pacienta hned potom, co má lékař podezření na nádor. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) onkologičtí pacienti často v současném systému bloudí – jeho zjednodušení od nového roku vyzkouší ve třech krajích.

Léčbu všech pacientů s rakovinou budou nově řídit komplexní centra. Udělají základní vyšetření a plán léčby, pak případně pacienta odešlou do menší nemocnice. Počítá s tím pilotní projekt Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro Prahu se středními Čechami a Brno a jižní Moravu. Slibuje si od něj lepší efektivitu a vhodnější péči. Ročně přibývá v Česku přes 87 tisíc pacientů s nádorem, zkušenost s rakovinou jich má přes 560 tisíc.

Bloudění po systému a absolvování opakovaných vyšetření, zatímco pacientovi neúprosně ubíhá čas potřebný na úspěšnou onkologickou léčbu, se snad postupně stane minulostí. Všeobecná zdravotní pojišťovna ve spolupráci s odborníky totiž spouští pilotní projekt, který má za cíl zlepšit organizaci péče o onkologicky nemocné. Do budoucna by tak všichni lidé s podezřením na rakovinu měli putovat od lékaře prvního kontaktu přímo do komplexního onkologického centra (KOC), které provede diagnostiku a rozhodne, jak a kde se bude pacient dál léčit.

Když chtěli čeští lékaři v roce 2013 zavést screening na karcinom plic, byly jejich snahy odmítnuty. Nyní při dalším pokusu věří, že tomu tak nebude. Ukazuje se totiž, že právě screening plicního karcinomu je nejúčinnější ze všech screeningů vůbec.

Pacientky s karcinomem prsu, které se účastní mamografického screeningu, mají výrazně vyšší přínos z následné léčby tohoto zhoubného nádoru než pacientky, které se screeningového programu neúčastní. K takovým závěrům došli autoři nejnovější studie, která analyzovala údaje o více než 50 000 švédských ženách [1].

Každý třetí Čech dostane rakovinu a každý čtvrtý na ni zemře. Nezvykle „smrtící“ oblastí v zemi je Plzeňsko. Lékaři tápou, proč tomu tak je.

Plicní rakovinou ročně onemocní přes milion a půl lidí na světě, za stejnou dobu si diagnózu vyslechne přes šest tisíc Čechů. Hlavním viníkem je stále kouření cigaret a to až z devadesáti procent. Polovina nových případů rakoviny plic se objeví u bývalých kuřáků. Nejvíce alarmující ale na celé věci je, že karcinomem plic jsou stále častěji postiženi i mladí lidé.

Incidence kolorektálního karcinomu (CRC) v Evropě ve věkové skupině 20–39 let v období 2008–2016 rostla o 6 % ročně. Ukazují to nejnovější dostupná data [1].

O vyléčené onkologické pacienty se od ledna příštího roku budou moci starat praktičtí lékaři. Má se tím ulevit přetíženým onkologickým centrům, a zlepšit tak dostupnost péče pro nově nemocné. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví.

Nadváha nebo obezita u žen znamená až dvojnásobně vyšší riziko vzniku kolorektálního karcinomu před 50. rokem věku ve srovnání s ženami, jejichž index tělesné hmotnosti (BMI) je v mezích normy. Takový je závěr studie, která byla právě publikována v odborném časopise JAMA Oncology [1].

V rámci studie postmenopauzálních žen bylo zjištěno, že účastnice, kterým se podařilo snížit hmotnost, měly nižší riziko vzniku invazivního karcinomu prsu než ty, jejichž hmotnost se nezměnila nebo dokonce zvýšila. Závěry této studie, která byla publikována v Cancer [1], odborném časopise Americké onkologické společnosti (American Cancer Society, ACS), naznačují, že snížení hmotnosti by mohlo přispět ke snížení rizika vzniku karcinomu prsu u postmenopauzálních žen.

Ve dnech 2. a 3. října 2018 se v Masarykově onkologickém ústavu setkali na společném jednání partneři projektu INTENT ze čtyř středoevropských zemí: z České republiky, Maďarska, Itálie a Slovinska. Cílem projektu je nalézt řešení pro inovativní onkologickou péči orientovanou na pacienta.

Povědomí evropské veřejnosti o urologických problémech je znepokojivě nízké. Podle výsledků nového mezinárodního průzkumu, do kterého se zapojilo více než 2 500 respondentů z pěti evropských zemí [1], toho o mužských zdravotních potížích vědí více ženy než samotní muži. Kromě toho mají muži obecně bídné znalosti o závažných urologických příznacích – a časné známky urologických potíží, které by je mohly potenciálně ohrožovat na životě, berou na lehkou váhu.

Pacient s nádorem navštíví lékaře, který zadá potřebná data o nemocném do softwaru. Ten je propojí s nejnovějšími vědeckými a lékařskými poznatky z celého světa, pomocí umělé inteligence vše vyhodnotí a „vyplivne“ několik doporučení pro lékaře, jak ho léčit. Podobné expertní systémy nejsou sci-fi. Do rozhodování o osudu pacienta zapojují umělou inteligenci zahraniční ústavy, například v USA, a poohlížejí se po nich i tuzemské.

Velká evropská studie [1] potvrdila, že konzumace potravin s vysokou hodnotou tzv. FSAm-NPS skóre – tedy potravin s nízkou nutriční kvalitou – souvisí se zvýšeným rizikem vzniku zhoubného nádoru. Její autoři zároveň poukázali na dosud nevyužitý potenciál systému nutričního profilování potravin, který doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) [2].

Podle odhadů Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) bude v roce 2018 na celém světě nově diagnostikováno 18,1 mil. případů zhoubných nádorů a 9,6 mil. lidí v důsledku zhoubného nádoru zemře. Nejnovější odhady pro tento rok byly právě publikovány v odborném časopise CA: A Cancer Journal for Clinicians [1].

Používání potravinových doplňků vede k zhoršené adherenci k protinádorové léčbě a snižuje přežití nemocných s vyléčitelnými fázemi zhoubných nemocí [1].

Komplexními vztahy mezi mikroby žijícími v lidském těle a vznikem zhoubných nádorů se zabývá šest přehledových článků, které vyšly ve zvláštním vydání časopisu ecancermedicalscience [1].

Onkologičtí pacienti, kteří se léčí alternativní medicínou, mnohem častěji odmítají klasickou léčbu. Zároveň umírají dříve než ti, kteří podstupují jen klasickou léčbu. Ukazují to čerstvé výsledky rozsáhlé americké studie, kterou otiskl prestižní časopis JAMA Oncology [1].

Zajištění české onkologické péče do značné míry závisí na tom, jak zvládneme organizaci péče o stále narůstající počty pacientů. Pozitivní zprávou je, že česká onkologie dlouhodobě významně prodlužuje přežití onkologických pacientů. Avšak cenou za tento úspěch je další nárůst počtu nemocných, kterým je nutné zajistit péči.

V České republice je obdobně jako ve většině vyspělých zemí Evropy zaveden vakcinační program proti lidským papilomavirům. Tyto vakcíny jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, je-li očkování zahájeno od dovršení třináctého do dovršení čtrnáctého roku věku. Očkování se týká dívek i chlapců.

Zdravotní gramotnost je v Česku, jak známo, nevalná. Nejeden pacient dá přednost léčiteli před lékařem a řada lidí utrácí horentní částky za potravinové doplňky, zatímco o prevenci a účinné léčbě, o její skutečné ceně ani nemluvě, velká část Čechů nemá ponětí. Ambici tento stav zlepšit, alespoň co se týče onkologické péče, má nový projekt Informace léčí. Prostřednictvím webových stránek tak pacienti a jejich blízcí dostali možnost získat adekvátní informace a rady jak od odborníků, tak těch, kteří sami onkologickou chorobou onemocněli.

Studie z Nového Zélandu je nejnovějším dokladem toho, že zavedení programu mamografického screeningu v dlouhodobém horizontu vede k poklesu úmrtnosti na karcinom prsu. Výsledky výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise Journal of Medical Screening [1].

Před rakovinou prsu by se ženy měly mít zdravě na pozoru, panický strach je však zbytečný. Co mohou ženy dělat pro prevenci tohoto onemocnění a kdy by měly vyhledat odborníka? Jakým protivníkem jsou rakovině prsu současné diagnostické a léčebné možnosti medicíny a proč není namístě zpochybňování přínosu mamografického vyšetření, které možná mnozí čtenáři v médiích již zaznamenali? Na tyto a další otázky odpovídala expertka na mammární diagnostiku a bojovnice proti rakovině prsu MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D.

Po internetu se nezřídka šíří zvěsti o údajné neúčinnosti mamografického screeningu, které se však ani zdaleka nezakládají na pravdě a už vůbec ne na „tvrdých datech“. Řada vědeckých studií z posledních několika let opakovaně prokázala, že screening karcinomu prsu jednoznačně snižuje úmrtnost na toto onemocnění.

Masarykův onkologický ústav v Brně se zapojil do nové nemocniční sítě EURACAN, která umožňuje lékařům ze sedmnácti zemí sdílet zkušenosti v diagnostice a léčbě vzácných nádorů. Ty tvoří u pacientů v Česku pouze pětinu ze všech onkologických onemocnění, s jejich léčbou tu proto lékaři nemají tolik zkušeností.

Vakcíny proti lidskému papilomaviru (HPV) chrání mladé ženy před lézemi děložního hrdla – zvláště pak ty, které podstoupily očkování ve věku 15–26 let. Nejnovější důkazy podporující toto tvrzení byly právě publikovány v Cochrane Library [1]. Nová studie rovněž shrnuje poznatky o potenciálních rizicích, která byla hodnocena v randomizovaných kontrolovaných studiích.

Podle nejnovější studie Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), která byla právě publikována v odborném časopise Annals of Oncology [1], neexistuje žádná souvislost mezi koncentrací cirkulujícího vitaminu D a rizikem vzniku rakoviny plic. Studie přináší robustní analýzu více než 5 300 dvojic případů a kontrol, které byly získány z dat 20 mezinárodních prospektivních kohortových studií. Jedná se o dosud nejrozsáhlejší observační studii, která se kdy zabývala souvislostí mezi koncentrací vitaminu D a rizikem vzniku zhoubného nádoru.

Zhruba třetině onkologických onemocnění se dá vyhnout. Stačí změnit životní styl. Co všechno občas lidé berou na lehkou váhu a jak by měla vypadat účinná onkologická prevence?

Ženy, které ze svého jídelníčku vyloučí červené maso, možná mají výrazně snížené riziko vzniku zhoubného nádoru distálního tračníku. K takovému závěru dospěli autoři nové studie, která se zabývala souvislostí mezi stravovacími zvyklostmi a výskytem kolorektálního karcinomu (CRC) u žen žijících ve Velké Británii [1].

Odeberte si vzorek stolice a pošlete ho do centrální laboratoře. Takový pokyn dostanou na konci roku tisíce Čechů. Dopis spolu se zkumavkou najdou přímo ve své poštovní schránce. Ministerstvo zdravotnictví tak chce bojovat proti rakovině tlustého střeva a konečníku.

Kolorektální karcinom je třetím nejčastěji se vyskytujícím zhoubným nádorem (ZN) u mužů a druhým nejčastěji se vyskytujícím ZN u žen; celosvětově tvoří téměř 10 % roční incidence ZN. Tomuto onemocnění však lze předcházet zdravým životním stylem a efektivním screeningem. Účinnost různých metod screeningu kolorektálního karcinomu právě vyhodnotili experti pověření Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC).

Výsledky velké mezinárodní studie ukázaly, že vyšetření prostaty pomocí magnetické rezonance (MRI) může snížit počet invazivních biopsií až o 28 %. Ze studie PRECISION [1] vyplývá, že při cílené biopsii prostaty pod kontrolou MRI je správně diagnostikováno více agresivních nádorů prostaty a naopak méně těch neškodných, které muže nijak neohrožují na zdraví ani na životě. Jen v Evropě biopsii prostaty každoročně podstoupí více než milion mužů. Autoři studie věří, že nejnovější výsledky mají potenciál změnit klinickou praxi. Závěry studie PRECISION byly prezentovány na letošním kongresu Evropské urologické asociace (European Association of Urology, EAU) a zároveň publikovány v odborném časopise The New England Journal of Medicine [2].

Zvaní asymptomatických mužů na jednorázové vyšetření hladiny PSA nesnižuje úmrtnost na karcinom prostaty. Takový je závěr dosud nejrozsáhlejší klinické studie tohoto typu, kterou více než 10 let realizovali britští výzkumníci a která byla právě publikována v odborném časopise Journal of the American Medical Association (JAMA) [1].

Je-li u příbuzných prvního stupně diagnostikován kolorektální karcinom (CRC), má člověk zvýšené riziko vzniku tohoto zhoubného nádoru. Totéž platí pro lidi, v jejichž genomu je nalezeno zvýšené množství markerů genetického rizika. Při predikci rizika vzniku CRC se obvykle tyto faktory posuzují zvlášť, nikoli v kombinaci. Podle výzkumníků z Německého centra pro výzkum rakoviny (Deutsches Krebsforschungszentrum, DKFZ) však právě kombinace rodinné anamnézy a analýzy genetických markerů pomáhá přesněji určit riziko vzniku CRC u daného jedince.

Zkvalitňování a inovace onkologické péče a její dostupnost pro všechny občany patří mezi priority Evropské unie v oblasti zdravotnictví. Jedním ze střípků v této široké problematice je i nový projekt INTENT, jehož cílem je najít řešení pro inovativní model onkologické péče primárně orientované na pacienta („patient-centred model of care“).

Na první únorovou neděli letos připadl Světový den proti rakovině. Ta je v Česku druhou nejčastější příčinou úmrtí po nemocích srdce a cév. Náklady na léčbu se i kvůli novým lékům stále zvyšují, za posledních pět let vzrostly o pětinu.

Každých dvacet minut zemře v Česku jeden člověk na rakovinu. Ročně u nás zhoubným novotvarem onemocní 80 tisíc lidí, přičemž šedesáti procentům nádorů lze zabránit zdravým životním stylem. „Největší zabijáci jsou rakoviny slinivky břišní, glioblastomy v mozku a malobuněčné karcinomy plic,“ říká přední český onkolog Luboš Petruželka.

V neděli 4. února si připomeneme Světový den boje proti rakovině. Česká republika opustila nejhorší světové statistiky, rakoviny tlustého střeva a konečníku ubývá. Je to jedna z mála zpráv z poslední doby, o které se dát hovořit jako o pozitivní v souvislosti s výskytem nádorových onemocnění u nás.

Mamografie, tedy rentgenové vyšetření prsu sloužící k odhalení prvních stádií rakoviny prsu, se v Česku využívá masově už od 90. let 20. století. Od té doby zachránila životy bezpočtu žen. Některé ženy se ale vyšetření obávají a raději dávají přednost například ultrazvuku nebo na vyšetření vůbec nejdou. Navíc se ozývají hlasy, že by mamografie nemusela být tak bezpečná a efektivní, jak se říká. Lékaři ale tvrdí, že mohou být pacientky klidné a vyšetření podstupovat mají.

Česko už není zemí s nejvyšším výskytem rakoviny konečníku a tlustého střeva na světě a s nejvyšší úmrtností na ně. V posledních letech ve výskytu klesla na šestou příčku a v úmrtnosti na jedenáctou. Přispěl k tomu takzvaný screening, tedy sledování s bezplatnými preventivními vyšetřeními. Novinářům to dnes řekl Ladislav Dušek z Institutu biostatistiky a analýzy Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Vědci vyvinuli nový krevní test, který je založen na analýze DNA a proteinů a má potenciál umožnit časnější detekci osmi častých typů zhoubných nádorů. Výsledky nejnovější studie byly dnes publikovány v odborném časopise Science [1].

Tři nedávno publikované studie přinesly další důkazy o souvislosti mezi periodontitidou a zvýšeným rizikem vzniku zhoubných nádorů. První z nich [1] ukázala, že těžká periodontitida zvyšuje riziko o 24 %. Druhá [2] a třetí [3] studie se zabývaly rolí, jakou bakterie způsobující periodontitidu sehrávají při vzniku zhoubných nádorů dutiny ústní a některých dalších typů zhoubných nádorů.