Aktuality a zajímavosti z onkologie
Rubriky: Onkologický výzkum | Onkologická prevence | Česká onkologie | Vývoj projektu NOP On-line
Archiv
Rok: 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005
Běhu naděje, jehož účastníci přispívají na výzkum rakoviny, se letos účastnilo téměř 27 000 lidí. Veřejná sbírka vynesla 584 000 korun, šek na tuto částku dostala Česká onkologická společnost, řekla ČTK koordinátorka humanitární sbírky Běh naděje Hana Wichová. Po celé republice se od května do října konalo 101 běhů.
Česká republika patří ve výskytu zhoubných nádorů k nejzatíženějším zemím světa. Budeme-li brát v úvahu všechny novotvary včetně těch méně agresivních, můžeme u nás každý rok očekávat více než 67 000 nově diagnostikovaných pacientů. To představuje enormní zátěž pro české zdravotnictví s řadou vážných společenských i ekonomických důsledků.
V brněnském Masarykově onkologickém ústavu vznikne centrum výzkumu rakoviny za 330 milionů korun. Umožní lékařům pokrok v trendu léčby ušité na míru konkrétnímu pacientovi. Rozšíří také možnosti uplatnění pro mladé vědce. Centrum vznikne díky třísetmilionové evropské dotaci. Její přidělení podepsal ministr školství Josef Dobeš (VV), sdělila v tiskové zprávě Petra Roubíčková z tiskového oddělení ministerstva.
Nádorová onemocnění představují velkou hrozbu pro celou českou populaci. Každý třetí obyvatel České republiky je během svého života postižen zhoubným nádorem a každý čtvrtý na něj zemře. Incidence nádorů je kolem 70 000 nemocných ročně, prevalence 450 000 obyvatel.
Kdyby nejmodernější biologickou léčbu rakoviny dostali v Česku všichni pacienti, kteří ji potřebují, stálo by to přes šest miliard korun. Protože na to stát nemá, dostává ji třikrát méně lidí. Tato čísla zveřejnili onkologové v reakci na obvinění pojišťoven, že by bylo peněz víc, kdyby doktoři neplýtvali.
Česká onkologická společnost ČLS JEP (ČOS) upozorňuje veřejnost a politickou reprezentaci České republiky, že ani v polovině listopadu nejsou ze strany zdravotních pojišťoven podepsány dodatky na rok 2010 ke speciálním smlouvám uzavřeným mezi Komplexními onkologickými centry a plátci péče.
Některé nemocnice podle informací dnešní Mladé fronty Dnes (MfD) zakázaly nabírat nové pacienty s rakovinou. Reagovaly tak na nedávné oznámení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), že jsou vyčerpány peníze na onkologickou léčbu.
Lidstvo nemá radostné vyhlídky: do roku 2030 by měl ve světě trojnásobně stoupnout výskyt nádorových onemocnění. V České republice tomu, podle profesora Luboše Petruželky, přednosty onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, bude stejně. K takovému závěru došli loni lékaři na celosvětovém onkologickém kongresu v USA.
Kaple doleva, ukazuje v přízemí brněnského Masarykova onkologického ústavu jedna ze směrovek. Na dveřích improvizované nemocniční svatyně pak visí cedule oznamující, že bohoslužby se konají vždy v úterý a ve čtvrtek od čtyř odpoledne. Kdo potřebuje útěchu jindy, může zavolat pastorační asistentce na uvedený mobil.
Rakovina jater v Česku ročně postihne asi 400 pacientů. Za 30 let se výskyt onemocnění v ČR zvýšil 2,5krát až třikrát. Rakovina jater patří mezi nejčastější nádory na světě. Každoročně je ve světě hlášeno asi 600.000 nově vzniklých zhoubných nádorů jater.
Rok 2010 přinese české onkologii nechtěná historická prvenství – celkem si u svého lékaře špatnou zprávu vyslechne šestasedmdesát tisíc lidí a na nádorová onemocnění zemře sedmadvacet tisíc Čechů. V ČR prodělalo rakovinu nebo se s ní právě léčí téměř půl milionu lidí. Jak se bránit? Hovoříme s profesorem Rostislavem Vyzulou z Kliniky komplexní onkologické péče brněnského Masarykova onkologického ústavu na Žlutém kopci.
Už téměř deset let česká onkologie buduje databáze monitorující použití nových nákladných léčiv z kategorie tzv. biologické léčby. Spravuje je Institut biostatistiky a analýz brněnské Masarykovy univerzity. Nyní tyto klinické registry obsahují už více než osm tisíc dvě stě záznamů a bez nadsázky se dá říci, že zrají jako víno. Rezerva však zůstává ve využití tohoto unikátního zdroje informací. O významu takového sběru dat z reálné klinické praxe MT hovořila s prof. MUDr. Rostislavem Vyzulou, CSc., přednostou Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu v Brně.
Tři čtvrtiny onkologických pacientů trpí podvýživou už v době stanovení diagnózy. Onkologové se zabývají podvýživou jen u každého šestého nemocného, přitom správná výživa je klíčem k úspěšné onkologické léčbě, řekl dnes novinářům profesor Zdeněk Zadák z královéhradecké fakultní nemocnice.
Nejvíc peněz z květnové sbírky proti rakovině jde na osvětu a preventivní akce. Novinářům to dnes řekla předsedkyně sdružení Liga proti rakovině Praha Michaela Fridrichová. Letos se díky akci Český den proti rakovině vybralo podobně jako loni přes 14,5 milionu korun.
Rozlučte se s odevzdaností a beznadějí. A dozvěďte se víc o tom, jak se vyrovnat s rakovinou. Takovou pozvánku pro pacienty s onkologickým onemocněním a jejich rodiny i letos připravil tým lektorů pětidenního vzdělávacího kurzu Balance. Už počtrnácté.
Oficiální žebříčky kvality nemocnic stále neexistují. O nejlepších nemocnicích se ale ví. Týdeník Ekonom vás do nich nasměruje.
Přes 364 000 lidí se loni v ČR léčilo na pracovištích klinické a radiační onkologie, z nich asi 281 000 se zhoubným či nezhoubným nádorem.
Komplikovaný název, složitá zkratka. Přesto stojí za zapamatování. Projekt RECAMO neboli Regionální centrum aplikované molekulární onkologie totiž znamená další naději pro nemocné s rakovinou.
Ojedinělá publikace vyšla v březnu v nakladatelství Grada. Jde o reprezentativní popis současného stavu i dlouhodobých vývojových trendů české onkologie v nejširším kontextu. Do detailu vypravená publikace opatřená množstvím grafů je napsaná v angličtině a jmenuje se Czech Cancer Care in Numbers.
Brzy se začne testovat vakcína, která dokáže "zmrazit" růst nádoru Řada objevů českých vědců však zůstává kvůli penězům nevyužita.
Ve výzkumu za světem pokulháváme, soudí Bohuslav Konopásek z Onkologické kliniky VFN v Praze.
Rodinným stříbrem ČOS a celého českého zdravotnictví nazvala prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc., primářka Onkologického oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou v Praze, Národní onkologický registr ČR (NOR). Jeho účelem je registrace onkologických onemocnění a periodické sledování jejich dalšího vývoje - tedy shromažďování dat, jejich verifikace, ukládání, ochrana a zpracování.
Onkologové v ČR mohli v roce 2009 léčit své pacienty na stejné úrovni jako lékaři v zakládajících zemích EU. Systém financování nákladné onkologické péče respektoval zásady centralizace a peníze byly vždy přesně vázány na léčbu konkrétního pacienta.
Pacienti s rakovinou byli v ČR loni poprvé léčeni stejně jako nemocní v zakládajících zemích EU. Z dat onkologů však zároveň vyplývá, že do center se zdaleka nedostali všichni, kteří by měli. Komplexní onkologická centra neměla finanční limity a stejně tomu bude letos. Zpřísní se však kritéria pro podání biologické léčby. Dostanou ji jen pacienti, jimž prokazatelně pomůže. Novinářům to dnes řekl předseda České onkologické společnosti profesor Jiří Vorlíček.
Lidé s rakovinou mají v ČR přístup ke stejným metodám léčby i lékům jako pacienti v západní Evropě. V čem však česká onkologie i přes zlepšení posledních let pokulhává, je komunikace. Čeští zdravotníci se dosud nenaučili přikládat komunikaci s pacienty a příbuznými stejný význam jako například jejich kolegové ve Velké Británii. Na tiskové konferenci k 75. výročí založení Masarykova onkologického ústavu v Brně to dnes novinářům řekl ředitel ústavu a předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.