Aktuality a zajímavosti z onkologie

„Otázkou je finanční udržení registru, nikoli zda ho budovat, či nebudovat,“ říká primářka onkologického oddělení FTN, vedoucí KOC tří pražských nemocnic a předsedkyně Rady NOR České republiky prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc.

Během desetileté existence využilo v Masarykově onkologickém ústavu v Brně na Žlutém kopci více jak 45 000 lidí služeb tamního onkologického informačního centra. Agentuře Mediafax to v pátek při příležitosti výročí otevření centra řekla mluvčí kliniky Zuzana Joukalová.

V brněnském hotelu Voroněž se 11. listopadu 2011 konal již 9. ročník konference "Datový audit mamografického screeningu v praxi". Na tomto každoročním setkání, které je určeno lékařům a radiologickým asistentům z akreditovaných screeningových center v České republice, opět zazněla řada povzbudivých a optimistických příspěvků o stavu mamografického screeningu v naší zemi.

Onkologie představuje obor, kde velmi často probíhají diskuse, které ostatní specializace ještě čekají – ať už jde o práci s daty, centralizaci péče nebo úhrady nákladné léčby. K hledání schůdných cest zde významně přispívá Fórum onkologů – platforma, kde se pravidelně setkávají zainteresovaní lékaři se zástupci zdravotních pojišťoven, ministerstva zdravotnictví a dalších klíčových hráčů. Tato akce se konala 4. listopadu už podvacáté. Zdálo se, že tentokrát je v některých otázkách najít konsensus obtížnější než dříve.

Kvalitní výživa pomůže pacientovi s rakovinou se snadněji vyrovnat s operací, zvládnout vyšší dávku záření a zmenšit nežádoucí účinky léčby. Nutriční podpora je ale v nemocnicích nedostatečná, více než polovině pacientů dokonce hrozí podvýživa.

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci se Společností všeobecného lékařství ČLS JEP (SVL) a Sdružením praktických lékařů uspořádala na konci září kongres na téma „Praktický lékař a onkologická onemocnění“.

Pořádající odborné společnosti si vás dovolují pozvat na 1. národní kongres o kolorektálním karcinomu, který se koná 9.–10. 12. 2011 v Praze.

Klinické registry si za deset let existence v České republice získaly v onkologické obci respekt a sotva si už bez nich lze představit zodpovědné podání nákladné, tzv. biologické léčby.

Všeobecná zdravotní pojišťovna ve svém článku nazvaném „Centrová péče není omezována“ zveřejněném v informačním kanálu pro smluvní partnery VZP (Infoservis č. 14/2011), jenž vychází jako součást Zdravotnických novin vydávaných společností Ambit Media, a. s., prezentovala meziroční nárůst počtu pacientů, kterým byla v letech 2007 až 2010 poskytnuta tzv. biologická léčba v centrech specializované péče. VZP současně publikovala související nárůst nákladů na tuto péči.

Každým rokem je v České republice diagnostikováno 71 tisíc nových onkologických pacientů. I když je neustále vzestupný trend incidence nádorových onemocnění s pravidelným (v průměru 2,5procentním) nárůstem, mortalita díky efektivitě aktuálně dostupných diagnosticko-léčebných metod stagnuje.

V České republice byly zahájeny programy screeningu karcinomu prsu, kolorektálního karcinomu a karcinomu děložního hrdla. Tyto programy umožňují na populační úrovni snižovat incidenci a mortalitu zhoubných nádorových onemocnění. Pilotní projekt informační podpory těchto programů v ČR umožnil monitoring nabízených vyšetření a poskytl základní údaje o pokrytí těmito programy a záchytu nádorových onemocnění a prekanceróz.

Počty pacientů s rakovinou stoupnou podle onkologů příští rok o deset procent, tomu má podle nich odpovídat růst peněz od zdravotních pojišťoven. Ty ale plánují, že platby nemocnicím sníží. Nemocnice si mají na drahou léčbu ušetřit třeba rušením akutních lůžek. Pojišťovny dávají centrům zálohy na úrovni loňska, takže už letos nedostávají všichni pacienti nejvhodnější péči, řekl ČTK předseda České onkologické společnosti profesor Jiří Vorlíček. Podle něj by politici měli stanovit priority, aby na drahou péči bylo peněz dost.

Reakce výboru České onkologické splečnosti ČLS JEP na článek „Centrová péče není omezována“ publikovaný dne 4. července 2011 v Infoservisu VZP, číslo 14.

S nádorem zhoubným či nezhoubným se loni v ČR léčilo v onkologických ambulancích přes 270 000 pacientů. Data z onkologických výkazů zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Počet léčených klesl proti roku předchozímu o jedno procento. Data z onkologických ambulancí uvádějí pacienty léčené chemoterapií nebo radioterapií, nezahrnují pacienty léčené chirurgicky.

Evidence zhoubných nádorových onemocnění u nás byla zavedena již v roce 1951. Národní onkologický registr je celoplošným populačním registrem, byl ustanoven v roce 1976 a od té doby se systém NOR neustále zdokonaluje a obohacuje po odborné i technologické stránce.

Česká onkologická společnost minulý týden výrazně protestovala proti tomu, aby lékaři museli sami rozhodovat, u kterých nemocných léčbu z ekonomických důvodů omezí.

Zdravotní pojišťovny otevřeně hovoří o nedostatku finančních prostředků. Onkologové navíc v letošním roce dosud neobdrželi od plátců péče žádná pravidla, podle kterých by měli léčit jejich pojištěnce, tedy své pacienty.

Reforma zdravotnictví, pokud se uskuteční tak, jak ji chystá ministr Leoš Heger (TOP 09), bude podle předsedy České onkologické společnosti profesora Jiřího Vorlíčka přínosem pro pacienty s rakovinou. Pokud si pacienti budou platit levné léky do 50 korun a uskuteční se i další plánované změny, bude dost peněz na drahou léčbu onkologických pacientů, řekl dnes novinářům profesor.

Drahá léčba rakoviny už nebude hned a pro všechny. Déle se bude čekat na plánované operace kloubů či srdce. Pojišťovnám totiž docházejí peníze. Dva roky vybíraly méně na pojistném, k tomu hledají peníze na vyšší daň z přidané hodnoty a na platy lékařů. Takže šlapou na brzdu: méně peněz dostanou velké nemocnice, které podle statistik nejvíc plýtvaly. Pojišťovny jim teď pošlou o pět až sedm miliard menší balík.

Účelná fúze relevantních informací s využitím nového software I-COP onkologům pomáhá zpřístupnit dosud nedostupné informace o diagnostice a terapii onkologických pacientů léčených v zapojených zařízeních.

„Přístrojů máme relativně dost, mimo jiné díky dotacím z evropských fondů. Není ovšem dostatek odborníků, takže úzké hrdlo láhve představují lékaři, fyzici a laboranti v oboru radiační onkologie,“ říká profesorka Jitka Abrahámová.

Česká republika disponuje třemi organizovanými programy screeningu zhoubných nádorů podle doporučení Rady EU. Průběžně roste pokrytí těmito programy, stále však nedosahuje úrovně běžné ve vyspělých státech západní a severní Evropy. Nezbytnou podmínkou dalšího rozvoje je zavedení adresného zvaní k vyšetření a vývoj informačního zázemí screeningových programů.

Onkologové odstartovali ojedinělý projekt, který umožní sledovat postup léčby každého jednotlivého pacienta. Chtějí vědět, v jakém stadiu a rozsahu byla zhoubná nemoc odhalena, kde a jaká vyšetření a pak i léčbu pacient měl. Zatím si každé pracoviště eviduje jen své pacienty, informační systémy propojeny nemají. K jejich propojení nyní přistoupily pražské fakultní nemocnice Bulovka a Thomayerova.

Nejen onkolog, ale lékaři všech odborností by při vyšetření pacienta měli umět odhalit možné příznaky rakoviny, a pokud se nemoc potvrdí, zprostředkovat léčbu. První lékařská fakulta proto vytvořila vzdělávání manuál, který upozorní vyučující i jiných oborů na problematiku onkologie, řekl dnes novinářům při představení manuálu děkan profesor Tomáš Zima.

Popsat v několika málo odstavcích pozici, úspěchy a limity onkologické péče v ČR není úkol snadný, dost možná ani splnitelný. Uvědomme si, že jde o péči, která je více či méně často poskytována téměř 450 tisícům našich spoluobčanů. Takový je střízlivý odhad prevalence všech nádorových onemocnění v ČR pro rok 2011.

Málokterý obor medicíny je tolik v centru pozornosti jako onkologie. Vůči jiným specializacím je to dost nespravedlivé: neexistuje jediný rozumný důvod, proč by zrovna léčba nádorů měla mít nějaký extra statut oproti, řekněme, ortopedii nebo psychiatrii. Ale málo platné, maligní nádory jsou pořád obestřeny určitou aurou nevypočitatelnosti, zákeřnosti, v negativním slova smyslu jedinečnosti. A potom, incidence nádorů permanentně roste a stále bohužel platí, že víc pacientů umírá, než se vyléčí. Hlavně proto si otázka položená v titulku žádá jasnou odpověď.

...a nepodléhejte sebeuspokojení. To je jedno z důrazných doporučení prof. MUDr. Jitky Abrahámové, DrSc., přednostky onkologického oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou v Praze. Žena s téměř padesátiletou zkušeností s onkologicky nemocnými naprosto přesně ví, proč to říká.

Národní onkologický registr ČR představuje unikátní databázi, která jen těžko ve světě najde konkurenci. Není příliš velká nadsázka, když se o něm hovoří jako o rodinném stříbře české onkologie. Udržet jej stojí spoustu nenápadné práce – a samozřejmě také nějaké peníze. V celkovém kontextu nákladů na onkologickou péči jde o zanedbatelnou částku. Sehnat na tento účel několik milionů korun ale vyžaduje stále se opakující úmorná vyjednávání. Letošek není výjimkou.