Aktuality
28. 2. 2024 Hledáme cesty k posílení screeningů, říkají experti ÚZIS
Zvýšení efektivity včasného záchytu nádorů je jedním z hlavních cílů Národního onkologického plánu. Na jeho plnění se mají výrazně podílet i odborníci z Národního screeningového centra, který funguje pod křídly Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Jaký je aktuální stav účasti ve screeningových programech a jaké kroky by mohly současná čísla zvýšit?
1. 2. 2024 V centrech se léčí tři čtvrtiny onkologických pacientů. Kde jsou ti ostatní?
V komplexních onkologických centrech (KOC) při velkých nemocnicích se léčí tři čtvrtiny pacientů s rakovinou. Odborná společnost chce získat více informací o těch 25 procentech, kteří se léčí mimo ně, a důvodech, proč tomu tak je. ČTK to dnes řekl předseda České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Igor Kiss. Podle předsedkyně spolku Hlas onkologických pacientů Petry Adámkové mají někteří na cestě k optimální léčbě problémy, například musí sami shánět lékaře specialistu nebo onkologa. Dostávají se tak k léčbě později.
28. 1. 2024 Prevence onkologických onemocnění
Blíží se únor, měsíc boje proti rakovině. V Česku lékaři ročně odhalí okolo 80 tisíc zhoubných nádorů. Vzniku a rozvoji řady nádorů však lze předcházet. Zásadní je zdravý životní styl a návštěvy preventivních prohlídek.
Vyhodnocení adresného zvaní českých občanů do screeningových programů v období 2014–2017
Česká populace je výrazně zatížena vysokým výskytem zhoubných nádorů, důležitou roli proto mají dlouhodobě zavedené screeningové programy. V lednu 2014 bylo zahájeno adresné zvaní českých občanů do těchto programů ke zvýšení jejich pokrytí. V nejnovějším čísle Časopisu lékařů českých [1] byly publikovány aktuální výsledky adresného zvaní za období 2014–2017.
K hodnocení byla využita data zdravotních pojišťoven, na jejichž základě byl za období 2014–2017 vyhodnocen objem zaslaných pozvánek k jednotlivým screeningovým programům a zejména míra účasti po pozvání.
Od ledna 2014 do prosince 2017 bylo rozesláno více než 6 milionů pozvánek na screeningová vyšetření, byly tak osloveny přibližně 3 miliony osob. Míra účasti po prvním pozvání dosahovala u screeningu karcinomu prsu, kolorekta a děložního hrdla 22,3 %, 21,7 %, respektive 15,5 %. Efekt adresných výzev však výrazně klesá s opakující se pozvánkou ke screeningu u osob, které nereagovaly na předchozí výzvy.
Projekt adresného zvaní přispěl k vyšetření statisíců osob, velký podíl pozvaných se však screeningových programů stále nezúčastnil, je tedy nezbytné pokračovat v podpoře adresného zvaní a zvažovat další způsoby motivace veřejnosti k účasti na screeningových programech.
Reference
- Ngo O., Chloupková R., Ambrožová M. a kol.: Vyhodnocení adresného zvaní českých občanů do screeningových programů. Časopis lékařů českých 2019; 158(3–4): 147–150.
Klíčová slova: adresné zvaní, mamografický screening, cervikální screening, kolorektální screening, onkologická prevence
16. 8. 2019 Časopis lékařů českých