Aktuality
28. 2. 2024 Hledáme cesty k posílení screeningů, říkají experti ÚZIS
Zvýšení efektivity včasného záchytu nádorů je jedním z hlavních cílů Národního onkologického plánu. Na jeho plnění se mají výrazně podílet i odborníci z Národního screeningového centra, který funguje pod křídly Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Jaký je aktuální stav účasti ve screeningových programech a jaké kroky by mohly současná čísla zvýšit?
1. 2. 2024 V centrech se léčí tři čtvrtiny onkologických pacientů. Kde jsou ti ostatní?
V komplexních onkologických centrech (KOC) při velkých nemocnicích se léčí tři čtvrtiny pacientů s rakovinou. Odborná společnost chce získat více informací o těch 25 procentech, kteří se léčí mimo ně, a důvodech, proč tomu tak je. ČTK to dnes řekl předseda České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Igor Kiss. Podle předsedkyně spolku Hlas onkologických pacientů Petry Adámkové mají někteří na cestě k optimální léčbě problémy, například musí sami shánět lékaře specialistu nebo onkologa. Dostávají se tak k léčbě později.
28. 1. 2024 Prevence onkologických onemocnění
Blíží se únor, měsíc boje proti rakovině. V Česku lékaři ročně odhalí okolo 80 tisíc zhoubných nádorů. Vzniku a rozvoji řady nádorů však lze předcházet. Zásadní je zdravý životní styl a návštěvy preventivních prohlídek.
Tomosyntéza prsu nebo digitální mamografie? Obě metody mají v zásadě stejné výsledky
Tomosyntéza prsu se významně neliší od klasické digitální mamografie, bereme-li v úvahu výsledky obou metod jakožto screeningového nástroje pro detekci karcinomu prsu v rámci populačního screeningového programu. Výsledky nejnovější norské studie byly publikovány letos v červnu v odborném časopise The Lancet Oncology [1].
Tomosyntéza prsu neboli 3D mamografie je v posledních několika letech často srovnávána s klasickou digitální („2D“) mamografií. Někteří autoři tvrdí, že tomosyntéza prsu má potenciál překonat limity standardní mamografie. Norští výzkumníci nedávno uskutečnili studii, jejímž cílem bylo porovnat výsledky tomosyntézy prsu s výsledky digitální mamografie v rámci populačního screeningového programu.
Podobně jako v České republice mají 50–69leté ženy v Norsku možnost účastnit se programu mamografického screeningu, a to jednou za dva roky. Výzkumníci oslovili téměř 33 tisíc žen, které se v letech 2016–2017 účastnily screeningového programu v norském Bergenu, s nabídkou účasti v jejich studii. Do analýzy bylo nakonec zařazeno celkem 28 749 žen: 14 380 z nich bylo náhodně zařazeno do skupiny vyšetřované pomocí tomosyntézy prsu, zatímco zbývajících 14 369 účastnic studie podstoupilo klasické vyšetření pomocí digitální mamografie.
Hlavním cílem této studie bylo zjistit, která ze dvou porovnávaných metod (tomosyntéza prsu vs. digitální mamografie) bude mít příznivější procento případů karcinomu prsu detekovaných v rámci screeningu. Karcinom prsu byl přitom definován jako histologicky verifikovaný duktální karcinom in situ, invazivní karcinom prsu či obojí. Výsledky překvapivě ukázaly, že procento případů karcinomu prsu detekovaných v rámci screeningu se mezi oběma skupinami vyšetřených žen nelišily.
Autoři studie v jejím závěru konstatovali, že tomosyntéza prsu se významně neliší od standardní digitální mamografie, bereme-li v úvahu výsledky obou metod jakožto screeningového nástroje pro detekci karcinomu prsu v rámci populačního screeningového programu.
Reference
- Hofvind S, Holen ÅS, et al. Two-view digital breast tomosynthesis versus digital mammography in a population-based breast cancer screening programme (To-Be): a randomised, controlled trial. The Lancet Oncology 2019; 20(6):795-805. doi: 10.1016/S1470-2045(19)30161-5
Klíčová slova: tomosyntéza prsu, digitální mamografie, populační program screeningu karcinomu prsu, karcinom prsu detekovaný v rámci screeningu
9. 9. 2019 Institut biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (IBA LF MU)