Aktuality
28. 2. 2024 Hledáme cesty k posílení screeningů, říkají experti ÚZIS
Zvýšení efektivity včasného záchytu nádorů je jedním z hlavních cílů Národního onkologického plánu. Na jeho plnění se mají výrazně podílet i odborníci z Národního screeningového centra, který funguje pod křídly Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Jaký je aktuální stav účasti ve screeningových programech a jaké kroky by mohly současná čísla zvýšit?
1. 2. 2024 V centrech se léčí tři čtvrtiny onkologických pacientů. Kde jsou ti ostatní?
V komplexních onkologických centrech (KOC) při velkých nemocnicích se léčí tři čtvrtiny pacientů s rakovinou. Odborná společnost chce získat více informací o těch 25 procentech, kteří se léčí mimo ně, a důvodech, proč tomu tak je. ČTK to dnes řekl předseda České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Igor Kiss. Podle předsedkyně spolku Hlas onkologických pacientů Petry Adámkové mají někteří na cestě k optimální léčbě problémy, například musí sami shánět lékaře specialistu nebo onkologa. Dostávají se tak k léčbě později.
28. 1. 2024 Prevence onkologických onemocnění
Blíží se únor, měsíc boje proti rakovině. V Česku lékaři ročně odhalí okolo 80 tisíc zhoubných nádorů. Vzniku a rozvoji řady nádorů však lze předcházet. Zásadní je zdravý životní styl a návštěvy preventivních prohlídek.
Ve spotřebě tabáku patří ČR ke světové špičce, v opatřeních proti kouření naopak na dno
Kouření je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů pro vznik většiny nádorových onemocnění. Mnoho zemí, zejména evropských, si tento fakt uvědomuje a přijímá řadu opatření k tomu, aby prevalenci tohoto jevu ve společnosti snížily a dosáhly nejen zlepšení zdravotního stavu obyvatel, ale také i úspor za léčbu nemocí souvisejících s kouřením. Jak ukazují mezinárodní studie a srovnání, Česká republika k nim bohužel v žádném případě nepatří.
Kouření je hlavním rizikovým faktorem nejen pro nádorová onemocnění, ale i pro mnoho dalších příčin předčasného úmrtí, zejména nemoci oběhové soustavy a plic. Přitom se jedná o faktor, jehož působení se lze z velké části vyhnout, zejména pokud legislativa a zvyklosti dané země chrání alespoň nekuřáky. Ti totiž tvoří významnou část úmrtí na následky expozice kouření – podle údajů WHO je to více než 10 % (600 tisíc z necelých 6 milionů úmrtí na celém světě) [1].
Prevalence kouření je aktuálně prezentována např. v publikaci OECD Health at a Glance 2013 [2]. Podle dat z roku 2011, kdy byl hodnocen podíl denně kouřící dospělé populace, se ČR umístila na 7. místě, přičemž výsledný údaj byl 24,6 % (obr. 1). U mužů je podíl každodenních kuřáků 30 %, u žen 19,4 %. Alarmující je ale zejména fakt, že ČR je jediná z 34 sledovaných zemí, kde došlo oproti roku 2000 k nárůstu tohoto podílu, a to o 5 % (obr. 2). Neméně závažným problémem je také kouření u mladistvých – 22 % chlapců a 28 % dívek ve věku 15 let kouří nejméně jednou za týden [2]. Ve spotřebě cigaret pak ČR obsazuje 10. místo v Evropě s počtem 2 125 vykouřených cigaret na hlavu za rok [3].
Jak již bylo zmíněno, mělo by být v zájmu každého státu snižovat prevalenci kouření a přispět tím ke snížení rizik vzniku závažných onemocnění v populaci. Studie Asociace evropských lig proti rakovině [4] porovnávala u evropských zemí tzv. „Tobacco Control Scale“ [5], což je bodovací škála vytvořená pro hodnocení politiky daného státu v oblasti boje proti kouření. Skládá se z několika částí, jimž je přiřazena různá bodová váha: cena a zdanění cigaret, omezení a zákazy kouření na veřejných místech, výdaje na informování veřejnosti a publikaci výsledků výzkumu, omezení a zákazy propagace tabákových výrobků, varování o škodlivosti kouření na obalech a podpora osob, které hodlají s kouřením skončit. V celkovém součtu všech těchto položek se ČR umístila na 31. místě z 34 hodnocených evropských zemí. V první desítce se přitom objevují země, které jsou historicky spojeny s velkou oblibou tabákových výrobků, jako je Francie, Španělsko, Ukrajina či Turecko. Autoři v krátkém komentáři věnovaném naší zemi zmiňují přítomnost a podporu tabákového průmyslu i fakt, že všichni dosavadní prezidenti ho otevřeně obhajovali.
Z prezentovaných výsledků je tedy zřejmé, že kouření patří v ČR k velmi závažným problémům s velkými společenskými i zdravotními důsledky. Snaha tuto situaci změnit je na straně státních institucí bohužel prakticky nulová a zatím nic nenasvědčuje dohledné změně. Vzhledem k tomu, že česká populace zaujímá nelichotivá postavení i u dalších rizikových faktorů (alkohol, obezita), je velmi pravděpodobné, že incidence závažných onemocnění včetně onkologických bude růst i nadále a s tím i náklady na jejich léčbu.
Literatura
- WHO. Tobacco, Fact Sheet No. 339 [Internet]. WHO Geneva. Dostupné z WWW: www.who.int/mediacentre/factsheets/fs339/en/index.html.
- OECD. Health at a Glance 2013: OECD Indicators. OECD Publishing, Paris, 2014. Dostupné z WWW: http://dx.doi.org/10.1787/health_glance-2013-en.
- The Tobacco Atlas [Internet]. Dostupné z WWW: http://www.tobaccoatlas.org/products/cigarette_consumption/annual_cigarette_consumption/.
- Joossens L, Raw M. The Tobacco Control Scale 2013 in Europe. Association of European Cancer Leagues, Brussels, 2014. Dostupné z WWW: http://www.europeancancerleagues.org/images/TobaccoControl/TCS_2013_in_Europe_13-03-14_final_1.pdf.
- Joossens L, Raw M. The Tobacco Control Scale: a new scale to measure country activity. Tobacco Control 2006; 15: 247-253.
2. 4. 2014 IBA MU