NÁRODNÍ ONKOLOGICKÝ PROGRAM
NOP online
ISSN 1802-887X
CANCON
 

Audit v českých onkocentrech.

Ministerstvo zdravotnictví na konci minulého roku vypracovalo ve spolupráci s odborníky a zástupci zdravotních pojišťoven audit 18 onkologických center. Některá z nich na základě výsledků status špičkového centra ztratila, jiná dostala miliony z evropských fondů.


Česká onkologická společnost ČLS JEP považuje koncentraci superspecializované léčby rakoviny do menšího počtu pracovišť za rozumný krok. „Česká onkologická společnost se na jaře rozhodla, že udělá audity komplexních onkologických center, která byla založena před třemi či čtyřmi roky, protože se ukázalo, že není možné, aby se komplexní onkologická péče dělala ve všech českých nemocnicích. Bylo potřeba udělat to, co proběhlo všude v Evropě a Americe, totiž že se nejsložitější onkologická péče soustřeďuje do center. Obvyklé je mít jedno centrum na milion obyvatel,“ řekl pro Zdravotnické noviny předseda České onkologické společnosti (ČOS) Jiří Vorlíček.

Profesor Vorlíček od prosince loňského roku na kritiku auditů odpovídá, že ztráta statusu specializovaného centra neznamená, že se v místě zruší onkologická léčba, sníží počet lůžek nebo lékařů. Jen tam už nebudou léčit ty nejzávažnější případy, kterých je podle něj méně než 10 %. Předseda onkologické společnosti se auditu účastnil a osobně prošel všech 18 center. Podle něj skutečně některá vykazovala nedostatky. Chyběla například moderní ozařovací technika a některá centra neměla dostatečný počet kvalifikovaných onkologů a radioterapeutů. „Komplexní onkologická centra vznikla před několika lety, protože nebylo dále únosné, aby se veškerá onkologie dělala ve 200 českých nemocnicích,“ vysvětlil Jiří Vorlíček. „Tehdy jsme se rozhodli pro 18 center, nyní se jejich počet opět sníží,“ uvedl v prosinci.

ČLK: Audit nesplnil mezinárodní standardy

V lékařských kruzích však výsledky auditu vyvolaly vlnu nevole. Česká lékařská komora nyní dokonce poslala ministryni Daniele Filipiové dopis, v němž celý audit napadá. „Audit nesplňoval mezinárodní standardy, provázela ho spousta metodických chyb. Jednotlivá zařízení o výsledcích ani tři měsíce po ukončení nikdo oficiálně neinformoval,“ prohlásil v únoru na tiskové konferenci ČOS předseda vědecké rady České lékařské komory Aleš Herman. Na členy komory se podle něj obrací desítky zmatených pacientů. „Nechtějí být léčeni v současných centrech, protože v médiích psali, že nejsou kvalitní,“ řekl Herman, podle nějž lidé cítí nejistotu.

Ředitelka odboru zdravotních služeb ministerstva zdravotnictví Stanislava Pánová s jeho výtkami nesouhlasí. „Výsledky jsme prezentovali ve věstníku, takže jsme svou povinnost splnili. Posuzovali jsme centra v určitém okamžiku a pokud v tu chvíli nesplňovala všechna kritéria, o status komplexního onkologického centra přišla,“ vysvětlila Pánová. Zdůraznila, že to ale v žádném případě neznamená, že by zařízení byla špatná nebo poskytovala nekvalitní péči. Proti ministerstvu se postavil také děkan 3. lékařské fakulty UK Bohuslav Svoboda. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady totiž o status onkologického centra také přišla. „Audit trval pětačtyřicet minut a celou dobu auditoři spěchali, protože měli jet ještě do Motola. Hned týden po ukončení auditu vyšlo v tisku, že jsme tak špatní, že u nás umírají lidé. To samozřejmě pacienti zaznamenali a začali se ptát. Jakým právem může někdo o našem pracovišti říct, že je špatné, když k tomu nemá doklady?“ zeptal se zástupců ministerstva Svoboda. Pánová však odpovědnost za zveřejněné informace odmítla. „Rozdíl mezi komplexním onkologickým centrem a běžným centrem je pouze v tom, že komplexní může poskytovat vysoce specializovanou biologickou péči. Ostatní pracoviště tedy dále mohou vykonávat běžnou onkologickou péči v plném rozsahu a pro většinu pacientů,“ odvětila Pánová. Pokud některé centrum ze sítě vypadlo, neznamená to podle Vorlíčka, že léčí špatně a že tam pacienti více umírají. Chybí jim však některé vybavení, například centra v pražské Všeobecné fakultní nemocnici a ve Fakultní nemocnici Brno neměla lineární urychlovače, bez kterých nelze poskytovat onkologickou léčbu v plné šíři. „Až si vybavení doplní, mohou o přídomek komplexní znovu požádat,“ vysvětlil Vorlíček.

Data o přežití pacientů nebyla dodána

Vorlíček uvedl, že ČOS a její zástupci stáli při auditech v pozici dodavatelů dat. Ta vyplývala přímo z návštěv jednotlivých center, konkrétně se jednalo o parametrické dotazníky o personální situaci, přístrojovém vybavení a organizačním zázemí center. Tato data tvořila základ a audit se o ně také opíral. Jako dodatečný podklad byly dodány sumarizace dostupných populačních dat popisující epidemiologickou situaci regionů, spádových oblastí velkých onkologických center a počty primárně léčených pacientů vykázaných v Národním onkologickém registru (NOR).

„Interpretace dostupných populačních dat byla korektně vysvětlena. Bylo zdůrazněno, že nejde o údaje popisující celkovou léčebnou zátěž, neboť v NOR jsou vedena pouze hlášení o nově příchozích pacientech. Byl zdůrazněn fakt, že data NOR jsou dostupná retrospektivně a popisují tedy situaci do roku 2005. I přes omezenou interpretační hodnotu odhalil audit populačních dat významné informace. Především skutečnost, že minimálně zátěž primární léčbou je vysoká a setrvale rostoucí ve všech regionech ČR. A dále, že podíl velkých center na zajišťování této péče se mezi regiony ČR podstatně liší,“ vysvětlil Vorlíček. Podle něj nebyla nikomu dodána data o výsledcích léčby a o přežití pacientů – ani na úrovni regionů, ani na úrovni zdravotnických zařízení. Na této úrovni nelze v současnosti data o přežití v ČR objektivně hodnotit. V současnosti probíhající projekty se snaží tuto situaci zlepšit, v případě přežití bude ale nadále platit, že veřejná komunikace takto závažných údajů na příliš malé organizační jednotce bude nepřípustná.

Chomutovská nemocnice se odvolala

Společnost Krajská zdravotní se proti rozhodnutí ministerstva zdravotnictví o odejmutí statusu komplexního onkologického centra Nemocnici Chomutov, která pod společnost spadá, na konci února odvolala. Jana Vaňhová (ČSSD), hejtmanka Ústeckého kraje, který Krajskou zdravotní vlastní, novinářům řekla, že v Ústeckém kraji roste počet lidí, kteří trpí rakovinou, proto si zdejší obyvatelé zaslouží moderní lékařskou péči. Podle dat, které Ústecký kraj získal z Národního onkologického registru, bylo v loňském roce v Ústeckém kraji diagnostikováno 2062 nových pacientů s nějakým druhem rakoviny, což je údajně o 52 % více než v roce předchozím. Hejtmanka uvedla, že největší nárůst, téměř 90%, připadá na Chomutovsko, kde bylo zaznamenáno 845 nových případů rakoviny. Vaňhová tvrdí, že rozhodnutí ministerstva o odejmutí statusu komplexního onkologického centra se dotkne především pacientů s nejtěžšími případy rakoviny, kteří se léčí kombinací radiologické a biologické léčby. Právě na tu ale centrum bez statusu nebude mít prostředky, protože mu ji pojišťovny neproplatí. V případě Chomutova, kde loni zmíněnou léčbu prodělalo 107 pacientů, jde prý o částku asi 80 milionů korun ročně.

Celkem se v chomutovském centru v roce 2008 úspěšně léčilo 1560 lidí, zemřelo zde 89 pacientů. Vaňhová novinářům sdělila, že ještě na konci února neměla nemocnice výsledky auditu, a tak přesně neví, co jí ministerstvo vyčítá. Podle ní je přitom nemocnice schopná technicky i personálně vše zajistit. „Dle našeho názoru bylo cílem auditu snížit náklady na terapii onkologicky nemocných. Ministerstvo zdravotnictví by mělo tuto skutečnost oznámit veřejnosti přímo a ne se hájit metodicky a fakticky pochybnými audity,“ prohlásila Vaňhová. Podle hejtmanky biologická léčba v Chomutově dosud probíhá a kraj se ji zde bude snažit zachovat. Chce alespoň vyjednat možnost, aby se centrum stalo pobočkou komplexního onkologického centra ústecké Masarykovy nemocnice, která do Krajské zdravotní také patří. Upozornila, že na rozdíl od ústeckého centra je to chomutovské nové, a má proto mnohem lepší zázemí pro pacienty.

Vinohrady: Kvalita onkologické péče se nesníží

„Léčba onkologických pacientů probíhá v současné době beze změn,“ uvedla tisková mluvčí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Jana Jelínková. Nemocnice hodlá pro své pacienty smluvně zajistit biologickou léčbu onkologických onemocnění i poté, co vyprší dosavadní smlouvy s pojišťovnami. Navíc se bude snažit pro své onkologické pracoviště opět získat status komplexního onkologického centra. Systém komplexní onkologické péče v České republice doplňuje sedm hematoonkologických center. Tento status nemocnici na Vinohradech zůstal. „Podstatné je, že nemocnice disponuje dostatečným a kvalitním týmem onkologických lékařů a nedostatky se týkají pouze části přístrojového vybavení a specifických nemocničních prostor,“ řekla Jelínková. Nemocnice proto z loňských investic ve výši 290 milionů korun vynaložila na rozvoj onkologické péče celkem 28 milionů korun; s dalšími investicemi počítá i v letošním roce.

Brno spojilo síly dohodou

V Brně se onkologie více propojila. Pro pacienty by to mělo znamenat větší cestování, ale zároveň lepší kvalitu léčby. Všichni pacienti budou mít jistotu, že budou léčeni na stejné úrovni, řekl ředitel Masarykova onkologického ústavu Jiří Vorlíček. Veškeré ozařování a velká část chemoterapie se soustředily do onkologického ústavu, kde se otevřelo nové oddělení. Podle odborníků je koncentrace logická. V onkologii se dnes používají drahé přístroje za desítky milionů korun, které obsluhují špičkově vzdělaní zdravotníci. Soustředěním léčby na jedno místo se ušetří a s četností zákroků stoupne i jejich kvalita. Operace nádorů budou nadále provádět chirurgická oddělení a kliniky v obou fakultních nemocnicích i v onkologickém ústavu. Podle Vorlíčka je rozdělení přirozené, protože jedna nemocnice by vše nezvládla. Dodal, že o chirurgii se v onkologii mluví málo, i když je zásadní. „Ono to vypadá, že onkologie je hlavně záležitost radioterapie, chemoterapie a biologické léčby. Důležité ale je, aby byl nádor zjištěn včas a správně odoperován,“ uvedl Vorlíček. Diagnostika a operace podle něj také v největší míře rozhodují o úspěšnosti léčby. Rozdělení onkologických operací mezi tři brněnské nemocnice je navíc podle Vorlíčka dlouhodobě zavedené, nyní ho jen ústavy ustálily dohodou.

Ve Fakultní nemocnici Brno by tak v současnosti měli lékaři častěji operovat nádory trávicího traktu, naopak ve FN u svaté Anny se soustředí na hrudní chirurgii. Masarykův onkologický ústav se zase bude specializovat na operace nádorů prsu. „Směřuje to k tomu, aby všichni nedělali všechno, ale abychom se byli schopni domluvit. Každá nemocnice bude dělat to, k čemu má v dané lokalitě nejlepší podmínky,“ řekl ředitel svatoanenské nemocnice Petr Koška. Léčbu to podle něj zkvalitní. Beze změny zůstává v Brně léčba dětských onkologicky nemocných, pacientů s leukemií a krevním nádorem nebo plicním tumorem. Všem se budou věnovat i nadále lékaři Fakultní nemocnice Brno.

Za státní peníze rekonstrukce

S rekonstrukcí onkologické kliniky začala FN Ostrava. Stávající pavilon z počátku 70. let totiž už zdaleka neodpovídal současným požadavkům. Jeho přestavba bude stát 315 milionů korun a kompletně dokončena by měla být v příštím roce, řekl v únoru ředitel nemocnice Svatopluk Němeček. Podstatnou součástí rekonstrukce je rozšíření onkologické kliniky o novou ozařovnu, jež by se v budoucnu měla stát zázemím pro moderní ozařovací přístroj Cyberknife za zhruba 200 milionů korun, který bude prvním svého druhu na území východní a střední Evropy. Po dokončení rekonstrukce onkologické kliniky budou mít pacienti k dispozici větší čekárny, větší aplikační místnosti pro chemoterapii a v ambulancích bude zaveden například elektronický systém pořadníku pacientů. Lůžková kapacita bude 66 míst a každý pokoj bude mít vlastní sociální zařízení a internetové připojení. V objektu vzniknou i výukové prostory a posluchárna s kapacitou 50 míst. Náklady na rekonstrukci pokryjí z větší části státní peníze, nemocnice se na renovaci bude z vlastních prostředků podílet zhruba třetinou.

Zlínské onkocentrum zabojovalo

Komplexní onkologické centrum ve zlínské Krajské nemocnici T. Bati, které původně mělo o status specializovaného pracoviště přijít, ho dodatečně získalo zpět. Na základě osobního jednání s bývalým ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem to na konci minulého roku oznámila zlínská primátorka Irena Ondrová (ODS), která je zároveň členkou dozorčí rady nemocnice. Podle ní musí nemocnice přijmout chybějící personál. „Je nutné doplnit atestované lékaře, protože je pravda, že jsme s personálem na hraně,“ oznámil primář Milan Kohoutek. Sehnat odjinud nebo vychovat vlastní odborníky na onkologii by podle něj bylo v budoucnu pro Baťovu nemocnici bez statusu onkocentra velice obtížné.

Komplexní onkologická centra v roce 2009

Aktuální přehled komplexních onkologických center a dalších onkologických pracovišť najdete zde.

23. 3. 2009 Zdravotnické noviny


Zpět