Přežít rakovinu? Šance stoupá

Když se v 90. letech spustila masivní kampaň proti kouření, mnoho mužů se zaleklo: Nemůže mě můj zlozvyk zabít?

Na ženy kampaň tolik nepůsobila, ale jejich protějšky s kouřením přestávaly a ve statistikách se to časem projevilo tím, že ubývalo pacientů s rakovinou plic.

Kdyby se teď mužům stejně intenzivně vysvětlovalo, že je může zabít špatná strava a že by měli chodit na vyšetření, pomohlo by to stejně -minimálně by o riziku přemýšleli.

Jenže tahle osvěta u nás značně pokulhává. Patříme sice ke státům, které mají dobré výsledky při léčbě, ale v prevenci a následné péči jsme na tom hůře než jiné země. Nejvíce se to projevuje v rakovině tlustého střeva a konečníku, což nyní ukázal průzkum OECD, mezivládní organizace třiceti ekonomicky rozvinutých států světa.

Pravděpodobnost, že český pacient přežije s rakovinou tlustého střeva pět let, je 47 procent. V USA by přežil na 66 procent. Přitom u rakoviny tlustého střeva může prevence hodně zachránit.

„Teď jsme rozdali 750 tisíc letáků s apelem, aby si lidé nechali vyšetřit krev ve stolici. Ale taková kampaň se musí opakovat, nemůže to být jednorázový apel,“ říká předseda Ligy proti rakovině Zdeněk Dienstbier. Dlouhodobé preventivní kampaně však u nás nikdo nedělá.

„Není tady žádná přesvědčivá kampaň ze strany ministerstva, se svými akcemi stojí osamoceně Česká onkologická společnost, Liga proti rakovině a podobné organizace,“ dodal Dienstbier.

Mamograf a Anna K.

Průzkum není jen smutné čtení. Například se ukazuje, že stále více českých žen se nechá vyšetřit na mamografu, který může včas odhalit rakovinu prsu. Zatímco v roce 2003 se objednalo na mamograf přes dvacet procent Češek ve věku 50 až 69 let, o tři roky později jich bylo šestatřicet procent.

Číslo se bude zvyšovat. Některé ženy mohl v poslední době přesvědčit i případ zpěvačky Anny K. Přiznala, že má rakovinu prsu a že nešla k lékaři, i když její matka zemřela na rakovinu a ženy v blízké rodině také nádorem onemocněly. Nárok na bezplatné vyšetření má každá žena nad 45 let jednou za dva roky.

„Mamografický screening se u nás rozjíždí pomaleji, nemá smysl se srovnávat s USA, které jsou o deset let napřed. Ve vyspělých zemích však už čísla stagnují, není kam jít dál. Proto se dá očekávat, že je budeme dohánět,“ uvedl Jakub Hrkal z Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Stále větší úspěchy mají lékaři při zachraňování lidí se srdečními chorobami. V zemích OECD zemřelo v roce 2003 na infarkt v průměru šest lidí ze sta, o čtyři roky později čtyři. Samostatná česká statistika v průzkumu chybí, ale i naši lékaři hlásí, že obětí infarktů je méně. „Mohou za to především účinnější léky,“ vysvětluje Ladislav Groch z I. interní kardio-angiologické kliniky Fakultní nemocnice v Brně.

Klesá i počet lidí, kteří infarkt dostanou. Žijí zdravěji, jsou ukáznění. „Léčí si diabetes, cholesterol, hypertenzi (vysoký krevní tlak). Pomáhá i dlouhodobá péče o tyto pacienty -předléčíme je tak, že infarkt nedostanou,“ dodává Groch.

Zachrání vás, ale co dál?

Pokud pacient onemocní mrtvicí, dostane infarkt nebo se u něj najde nádor, má vyšší šanci na přežití než dříve. „Léčba závažných zdravotních problémů se zlepšuje,“ zní obecné stanovisko OECD.

Když se však zachráněný pacient dostane z nejhoršího, nedostává se mu už tak kvalitní péče. „Zatímco akutní péči pojišťovny hradí docela dobře, následná je dlouhodobě podhodnocená,“ upozornil Ladislav Kabelka, šéflékař z hospice v Rajhradě. Týká se to nevyléčitelně nemocných, ale i pacientů, kteří potřebují dlouhodobou rekonvalescenci po úrazu či těžké operaci.

Problémy zažívají i lidé s cukrovkou. „Nemůžeme všem dát nejmodernější léky, protože když přijde nějaký nový přípravek, smíme ho předepisovat jen vybrané skupině pacientů,“ popsal situaci Milan Kvapil, předseda České diabetologické společnosti. V západní Evropě to dělají jinak - nový lék se podává všem, kdo připadají v úvahu, a pak ho berou ti, kterým skutečně pomáhá. „Jenže na to naše ekonomika nemá,“ řekl Kvapil.

16. 12. 2009 Mladá fronta DNES

Zpět