Obavy z ozáření v rámci mamografického screeningu nejsou na místě
Riziko vzniku rakoviny prsu v důsledku ozáření při mamografickém vyšetření je jen nepatrné v porovnání s přínosem této metody, která každoročně zachrání mnoho životů. Vyplývá to z nové studie, která již byla publikována on-line a bude zveřejněna v lednovém čísle odborného časopisu Radiology.
Hlavním autorem studie je dr. Martin J. Yaffe, který se zabývá výzkumem zobrazovacích metod v kanadském Sunnybrook Health Sciences Centre a zároveň působí jako profesor na katedře lékařské biofyziky a na katedře lékařského zobrazování na University of Toronto. Dr. Yaffe vysvětlil: „V tisku se nedávno objevily zprávy, které se zabývaly potenciálním rizikem ozáření při mamografickém vyšetření, zvláště pak v rámci pravidelného screeningu. Naše studie ale dokazuje, že riziko vzniku rakoviny v souvislosti s rutinním screeningem je u žen nad 40 let velmi nízké, obzvláště pak v porovnání s přínosy, které vyplývají z časné detekce.“
Dr. Yaffe společně se svým kolegou, dr. Jamesem G. Mainprizem, vyvinuli model pro odhad rizika vzniku rakoviny prsu v důsledku ozáření po expozici prsu ionizujícímu záření při různých modalitách mamografického screeningu. Na jeho základě odhadli potenciální počet případů rakoviny prsu, počet fatálních případů rakoviny prsu, a také ztracené roky života, které lze potenciálně přičítat mamografickému screeningu.
Výzkumníci ve svém modelu počítali s absorbovanou dávkou záření 3,7 milligrayů (mGy) – což je typická hodnota pro digitální mamografii – a s kohortou 100 000 žen. Prvním výsledkem byl odhad počtu případů rakoviny prsu, které by mohly být připisovány jedinému mamografickému vyšetření. Vědci pak své výpočty rozšířili na různé modality mamografického screeningu, které začínaly a končily v různém věku uvažovaných žen.
Z výsledků vyplynulo, že každoroční screening u žen ve věkové skupině 40–55 let a screening ve dvouletých intervalech u žen ve věkové skupině 56–74 let, by na 100 000 žen, z nichž každá dostala dávku záření 3,7 mGy do každého prsu, měl za následek 86 případů rakoviny prsu vyvolaných zářením, 11 fatálních případů rakoviny prsu, a 136 ztracených let života. Zároveň však vyšlo najevo, že časná detekce by u téže kohorty zachránila 497 životů a ušetřila 10 670 let života.
„Predikované riziko vzniku rakoviny prsu v důsledku ozáření z mamografického screeningu je nízké s ohledem na počet indukovaných nádorů, počet potenciálních úmrtí i počet ztracených let života,“ zdůraznil dr. Yaffe. „U žen starších 40 let očekávaný přínos rutinního screeningu zdaleka převyšuje potenciální riziko. Ženy v této věkové skupině by se proto neměly nechat odradit od mamografického screeningu kvůli obavám z ozáření.“
Reference
- Yaffe MJ, Mainprize JG. Risk of radiation-induced breast cancer from mammographic screening.Radiology 2011. doi: 10.1148/radiol.10100655
Klíčová slova: ozáření, mamografický screening
16. 11. 2010 ecancer.org
