Britové poodhalili mechanismus vzniku agresivních nádorů děložního hrdla
Jistá genetická vada, která se často nachází v buňkách karcinomu děložního hrdla, spouští kaskádu molekulárních signálů, které zvyšují agresivitu nádoru. K takovému závěru dospěli vědci z britské organizace Cancer Research UK, kteří výsledky svého výzkumu publikovali v nejnovějším čísle odborného časopisu The Journal of Pathology.
Výzkumníci z Cambridgeské univerzity experimentovali s buňkami karcinomu děložního hrdla, u nichž navodili zvýšení či naopak snížení aktivity genu označovaného jako Drosha. Tento gen je umístěn na pátém chromozomu, který je ve většině případů cervikálního karcinomu v buňkách přítomen ve více kopiích. Vědci se domnívají, že geny na pátém chromozomu nějak souvisejí se vznikem onemocnění – ale zatím nevědí, jak.
Gen Drosha za normálních okolností produkuje maličké signální molekuly označované jako miRNA (zkratka z anglického micro-RNA), které řídí aktivitu několika stovek životně důležitých genů.
Tým britských vědců zjistil, že je-li gen Drosha přítomen v buňkách karcinomu děložního hrdla ve více kopiích, výrazně se mění množství produkovaných molekul miRNA. Tyto změny mohou vyvolat jakýsi dominový efekt, který stojí na počátku neobvyklého chování stovek genů, které jsou důležitou součástí buněčných signálních drah. Výsledkem mnoha kopií genu Drosha je tedy vyšší agresivita nádorových buněk.
To znamená, že na gen Drosha a na příbuzné geny by se v budoucnu mohli zaměřit vědci, kteří se zabývají hledáním účinného léku proti rakovině děložního čípku.
Prvním autorem studie je dr. Nicholas Coleman z Oddělení patologie (Department of Pathology) při Cambridgeské univerzitě, který poznamenal: „Z tohoto výzkumu jsme získali cenný poznatek, že jeden jediný gen může vyvolat lavinový efekt, který pozmění chování stovek dalších genů – a výsledkem je agresivnější karcinom děložního hrdla. V navazujícím výzkumu se budeme zabývat tím, zda nově vyvíjené léky proti tomuto onemocnění by měly být cílené na samotný gen Drosha, nebo raději na signální molekuly miRNA, které jsou tímto genem produkovány. Chceme také zjistit, zda Drosha nebo příbuzné geny ovlivňují množství molekul miDNA i u jiných typů zhoubných nádorů, než je karcinom děložního hrdla.“
Dr. Lesley Walkerová z Cancer Research UK k výsledkům studie ještě dodala: „V 70. letech 20. století přežila méně než polovina pacientek s rakovinou děložního čípku 10 let od diagnózy onemocnění. Dnes přežívají více než dvě třetiny – ale stále je co zlepšovat. Cancer Research UK nepřestává investovat do vývoje nových způsobů prevence i léčby onemocnění. Financovali jsme například průkopnické studie zaměřené na vývoj vakcíny proti rakovině děložního čípku, kterou se dnes mohou nechat očkovat dívky a mladé ženy v celé Velké Británii. Tato nejnovější studie odhalila, jak může genetická vada přispívat k progresi onemocnění – a výzkumníkům otevírá nové cesty, kudy se vydat při vývoji léků proti rakovině děložního čípku, a dosáhnout tak ještě delšího přežití.“
Reference
- Muralidhar B, Winder D, et al. Functional evidence that Drosha overexpression in cervical squamous cell carcinoma affects cell phenotype and microRNA profiles. Journal of Pathology 2011. doi: 10.1002/path.2898
Klíčová slova: rakovina děložního čípku, genetická vada, miRNA, Drosha
18. 5. 2011 Tisková zpráva Cancer Research UK
