NATIONAL CANCER CONTROL PROGRAMME
NOP online
ISSN 1802-887X
CANCON
 

Léky šité na míru.

Individuální přístup je novým trendem v léčbě rakoviny.


Biologická léčba

Biologická léčba je nejmladším způsobem onkologické terapie. Až donedávna se běžně užívaly jen tři metody: chirurgické odstranění nádoru, radioterapie a chemoterapie. Přestože všechny tyto obory prošly velkým vývojem, je biologická léčba nejšetrnější a zatím tou nejsofistikovanější formou terapie, která existuje.

Dobrá zpráva pro nemocné má ale svá úskalí. Především není vhodná pro všechny. „Pacient musí mít určitý typ nádoru, který splňuje molekulárně biologické charakteristiky, bez nichž je podání léků nepřípustné,“ vysvětluje Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Nejen proto, že je léčba drahá, ale především by neúčinkovala úplně správně. „S popisem lidského genomu jsme schopni identifikovat terčové struktury buněk, které pak můžeme cíleně zasáhnout, na rozdíl od konvenční chemoterapie,“ vysvětluje principy léčby Petruželka.

Při určování vhodné léčby se musí brát v úvahu také metabolismus. „Lék se u každého pacienta metabolizuje různě. V genotypu mohou být nějaké odchylky a při procesu přeměny na účinnou látku může dojít k chybě, a lék je pak nefunkční,“ upřesňuje přednosta Onkologické kliniky. Úspěch léčby stojí podle něj právě na přesném šití léčby na míru. Dříve platila pro léčbu každé diagnózy jednotná pravidla, podle nichž se postupovalo. Nyní se každému pacientovi sestavuje léčebná kúra individuálně.

Neslavná prvenství

V současnosti se až na jednu výjimku (určitý typ nádoru prsu) používá biologická léčba jen u metastázujících onemocnění. Pro využití léčby v časnějších stadiích se stále provádějí klinické testy. Dále se předepisuje u některých druhů karcinomů plic, nádorů tlustého střeva nebo ledvin. U tohoto výčtu by měla většina Čechů zpozornět. Jde totiž o nemoci, které se v naší populaci objevují nadprůměrně často. V případě ledvin jsme dokonce první na světě. Přesný důvod neznají ani lékaři. „Jedním z vysvětlení je, že se u nás po zavedení urologických ambulancí více vyšetřovalo a zachytilo více časných stadií nemoci. Dalším výkladem je to, že u nás hlavně dříve byla podávána analgetika, která mohla mít na vznik nemoci vliv, anebo máme genofond, který k ní zkrátka inklinuje,“ nabízí různá vysvětlení profesor Petruželka.

Bohužel se však zvyšuje výskyt i ostatních druhů zhoubných nádorů. Podle Jiřího Vorlíčka, ředitele Masarykova onkologického ústavu v Brně, se vlastně není čemu divit. „Je to dáno změnou životního prostředí, která je rychlejší, než je biologicky přirozené. V posledních letech došlo k obrovské chemizaci prostředí. Lidé jsou součástí přírody, která se umí přizpůsobit, ale někdy reaguje tím, že slabší jedinci vyhynou,“ tvrdí poněkud pesimisticky.

Chemoterapie versus bioléčba

Přestože je biologická léčba novým typem terapie, její principy jsou známé už od sedmdesátých let minulého století. „První cílená, nebo také molekulární léčba, byla poprvé použita v sedmdesátých letech minulého století. Šlo o hormonální léčbu určitých druhů karcinomů prsu,“ uvedla pro týdeník EURO Iveta Kolářová, zástupkyně přednosty Komplexního onkologického centra (KOC) Pardubice. V jednadvacátém století vývoj cílené léčby sice výrazně zrychlil, tu konvenční ale zatím jen tak nevytlačí. „Většinou jsou obě léčby kombinovány,“ říká Petruželka. Zároveň přiznává, že cílená léčba chemoterapii zřejmě časem nahradí.

Rakovinové buňky se v těle poměrně rychle množí dělením. Účinnost chemoterapie, neboli cytostatik, spočívá v tom, že ničí všechny dělící se buňky v těle. To znamená, jak nádorové, tak i ty zdravé. Proto pacientům vypadávají vlasy, mají poškozenou sliznici nebo porušenou krvetvorbu. „Efekt chemoterapie může být velmi vysoký, často je ale omezen nežádoucími účinky. Na rozdíl od biologické léčby se nedá podávat dlouhodobě,“ říká přednosta Petruželka. Jsou však určité typy rakoviny, kde chemoterapie svou pozici neztratí. „Například u nádorů varlat je velmi úspěšná, podívejte se třeba na Armstronga,“ uvádí příklad. Ani biologická léčba však není bez nežádoucích účinků. „Velkou výhodou (i když to není úplně stoprocentní) je, že nedochází k ovlivnění krvetvorby. Zmizel také problém nevolností a téměř se neobjevuje ani vypadávání vlasů,“ potvrzuje profesor onkologie.

Nová šance pro nemocné

Vývojem však prošly všechny metody léčby nádorů i klasická chemoterapie. Dříve byli nemocní nuceni k hospitalizaci a léčba jim byla podávána pod dohledem zdravotníků. Dnes existuje i moderní aplikace léčiv pod kůži, kam se postupně dávkují podle potřeby. „Když jsem před patnácti lety začínala, měli jsme k dispozici několik málo cytostatik, která jsme používali. Dnes je situace naprosto odlišná,“ říká Kolářová. Také radioterapie je dnes mnohem sofistikovanější než na začátku. Doby, kdy se v léčbě rakoviny používalo rentgenové záření, jsou dávno pryč. Dnes jsou běžným standardem lineární urychlovače. „Máme k dispozici nejmodernější ozařovače. Díky nim můžeme vytvarovat cílový objekt, správnou dávkou nádor ozářit a chránit okolní tkáně. Můžeme nádor ozářit mnohem větší dávkou do cílového místa, s minimálním dopadem pro okolní tkáň,“ vyjmenovává Kolářová a dodává: „Dříve, když měl pacient metastázy v játrech, přestávalo se léčit. Dostal základní cytostatika, a když nefungovala, nebyla jiná možnost léčby. Nyní, když má metastázy v játrech, můžeme začít s terapií. Prodloužení života je opravdu značné,“ říká lékařka.

Stále narůstající počet zjištěných nádorů není způsoben jen špatným životním prostředím, ale i tím, že populace celkově stárne. Lidé se dnes dožívají mnohem vyššího věku než dříve, a to je nejvyšší rizikový faktor výskytu nádorů. Je proto důležitý zodpovědný přístup ke zdraví po celý život. „Každý člověk odpovídá sám za sebe a za své zdraví. Když vykouřím padesát cigaret za den, musím počítat s tím, že to nějak schytám a nemusí to být zrovna rakovina. Větší zodpovědnost občanů je cesta,“ myslí si profesor Jiří Vorlíček.

Ve všech krajích

Seznam Komplexních onkologických center (KOC) v České republice, kam se biologická léčba soustřeďuje:

  • KOC Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Praha
  • KOC Fakultní nemocnice Praha-Motol s kooperativní skupinou ÚVN a Nemocnicí Na Homolce
  • KOC Praha a Středočeský kraj (Všeobecná fakultní nemocnice, Fakultní Thomayerova nemocnice, Fakultní nemocnice Na Bulovce)
  • KOC Krajská nemocnice Liberec
  • KOC Pardubického kraje
  • KOC Nemocnice České Budějovice
  • KOC Fakultní nemocnice Brno
  • KOC Fakultní nemocnice u svaté Anny
  • KOC Masarykův onkologický ústav Brno
  • KOC při Nemocnici Chomutov
  • KOC Fakultní nemocnice Hradec Králové s kooperativní skupinou Hradecko
  • KOC Fakultní nemocnice Ostrava
  • KOC Nový Jičín
  • KOC Fakultní nemocnice Olomouc
  • KOC Fakultní nemocnice Plzeň
  • KOC Masarykova nemocnice Ústí nad Labem
  • KOC Nemocnice Jihlava s kooperativní skupinou Vysočina
  • KOC Nemocnice Zlín s kooperativní skupinou Zlínsko

Nejčastější diagnózy

  • V posledním desetiletí nejrychleji roste počet nádorů plic (především u žen) a nádorů tlustého střeva a konečníku. Zvyšuje se i výskyt nádorů prsu, kůže, ledvin, močového měchýře a štítné žlázy. U mužů je vyšší výskyt nádorů jater, prostaty, varlat a mnohočetného myelomu, u žen pak roste počet nádorů vaječníků.
  • Nejčastějším zhoubným onemocněním u mužů je karcinom plic. V roce 2003 onemocnělo 4600 mužů; výrazně však přibylo i karcinomů tlustého střeva, konečníku a prostaty. Snižuje se naopak výskyt karcinomu žaludku.
  • Nejčastějším zhoubným onemocněním u žen je karcinom prsu. V roce 2003 nově onemocnělo přes 6000 žen.
  • Nálezy karcinomu děložního čípku se nezvyšují, důvodem jsou především zdokonalené preventivní prohlídky.

Pramen: Česká onkologická společnost

24. 11. 2008 Euro


Zpět