Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) vydala World Cancer Report 2008

Čtenář zde nalezne ucelené informace o výskytu rakoviny, o metodách diagnostiky, o příčinách vzniku nádorových onemocnění i o onkologické prevenci. World Cancer Report 2008 zároveň jasně naznačuje, že rakovina bude stále tíživějším problémem v oblasti veřejného zdraví.

Během posledních 30 let minulého století se celosvětový výskyt rakoviny zdvojnásobil. Odhaduje se, že v roce 2008 bylo diagnostikováno více než 12 milionů nových případů rakoviny, 7 milionů lidí v důsledku tohoto onemocnění zemřelo, a dalších 25 milionů lidí žilo s nádorovým onemocněním, které jim bylo diagnostikováno během posledních 5 let. Trvalý růst a stárnutí světové populace se již nyní projevuje rostoucím výskytem rakoviny, který představuje značnou zátěž pro zdravotnické systémy jednotlivých zemí. Podle odhadů IARC bude kolem roku 2030 celosvětově diagnostikováno více než 26 milionů nových případů rakoviny ročně.

"Rakovina klade na společnost obrovskou zátěž, co se týká lidského utrpení pacientů, ale i dopadu na příbuzné, přátele a ošetřovatele. Zároveň rychle roste tlak na poskytovatele zdravotní péče a systémy veřejného zdravotnictví," poznamenal dr. Peter Boyle, ředitel IARC, který je zároveň jedním z editorů World Cancer Report 2008. Tento globální nárůst výskytu rakoviny bude mít největší dopad na chudé a rozvojové země. Většina těchto zemí má jen velmi omezený rozpočet na zdravotnictví a navíc je často sužována infekčními chorobami. Pro většinu tamního obyvatelstva je specializovaná onkologická péče nedosažitelná a potřebné protinádorové léky jsou jen zřídka k dispozici."

Zpráva IARC zdůrazňuje rostoucí globální "onkologickou krizi" a kontrast mezi bohatými a chudými zeměmi. Ačkoli se v Evropské unii, v USA a v ostatních vyspělých zemích úmrtnost na onkologická onemocnění snižuje, ve statistikách již nejsou vidět obrovské nerovnosti mezi skupinami obyvatelstva, které stojí na různých stupních společenského žebříčku a nemají rovnocenný přístup k onkologické péči. V chudých zemích je zase většina případů nádorového onemocnění odhalena až ve chvíli, kdy pacientovi už lze nabídnout jen paliativní léčbu.

"Ve třiceti chudých zemích není ani jeden jediný radioterapeutický přístroj. Není-li k dispozici tento zcela základní prostředek pro léčbu nádorových onemocnění, nelze v těchto zemích mluvit ani o náznaku národního onkologického programu. Navíc v Africe existuje zhruba stejný počet zemí, kde nejsou k dispozici opioidy (např. morfin), které se používají k utišení krutých bolestí. Přitom každý pacient v konečném stadiu rakoviny má základní lidské právo na všechny aspekty podpůrné a paliativní léčby, a absolutní právo umírat bez bolesti a důstojně," zdůraznil dr. Boyle.

Rychlý nárůst počtu onkologických pacientů představuje hrozbu pro veřejné zdravotnictví a zdravotnické systémy v celosvětovém měřítku. Zásadním problémem pro všechny země - i pro ty bohaté - bude otázka, kde vzít dostatek finančních prostředků, aby se všem pacientům dostalo účinné léčby, a aby mohla být poskytována paliativní, podpůrná a terminální péče velkému počtu pacientů, kteří budou diagnostikováni v nadcházejících letech.

World Cancer Report 2008 však přináší i několik pozitivních zpráv: rakovina sice je zákeřným a rozmáhajícím se onemocněním, avšak velké části případů lze předcházet; tyto možnosti prevence navíc dnes existují ve všech zemích - chudých i bohatých. Postupně se také zlepšuje naše porozumění pricipům vzniku rakoviny a jsou zaváděny nové léčebné postupy.

Nejlépe je prostudován vliv kouření tabáku, které je zdaleka nejčastější příčinou vzniku rakoviny u člověka. Přitom v chudých zemích ještě tabáková epidemie zdaleka nedosáhla svého vrcholu. Omezení spotřeby tabáku je nelehký úkol, se kterým se budou muset potýkat všechny země, ať už chudé nebo bohaté. Již dříve se ukázalo, že spotřebu tabáku účinně snižují některá opatření, jako je například vyšší zdanění nebo zákaz kouření na veřejných prostranstvích.

Některé běžné typy rakoviny jsou převážně v chudých zemích způsobovány chronickou infekcí různými patologickými činiteli; do této kategorie patří zejména primární rakovina jater, rakovina čípku děložního, rakovina nosohltanu, Kaposiho sarkom a rakovina žaludku. Rýsuje se naděje, že v budoucnu bude možné alespoň části těchto onemocnění předcházet očkováním proti žloutence typu B (rakovina jater), lidskému papilomaviru (rakovina čípku děložního) a léčbou na Heliobacter pylori (rakovina žaludku). Největším problémem, se kterým se potýkají chudé země, je poskytování preventivních programů alespoň v takovém rozsahu, jaký dovolují finanční možnosti tamního zdravotnického systému.

"Identifikace rizikových faktorů a mechanismů vzniku rakoviny není jednoduchý úkol, a poskytování účinné prevence může být ještě obtížnější. Výzkum v oblasti onkologické prevence by měl být dostat daleko větší prostor v médiích, a měl by být také součástí širšího výzkumného úsilí v oblasti onkologie, než je tomu dnes v národních onkologických programech jednotlivých zemí," podotknul dr. Boyle. "Další výhodou prevence je to, že řada hlavních rizikových faktorů pro výskyt rakoviny se shoduje s rizikovými faktory pro jiná častá onemocnění, jako jsou např. kardiovaskulární choroby nebo diabetes; proto bude mít účinná prevence pozitivní dopad i na tato onemocnění."

Shrnuto závěrem, World Cancer Report 2008 poukazuje na hrozící globální "onkologickou krizi", zdůrazňuje potřebu koordinovaného mezinárodního přístupu k boji proti rakovině a poskytuje vědecky podložené poznatky o tom, co by se mělo podniknout a čeho lze dosáhnout.

Kontakt:
Dr P. Boyle
com@iarc.fr
+33 472738485

19. 12. 2008 Tisková zpráva Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC)

Zpět