Studie CONCORD-2 poukázala na propastné rozdíly v 5letém přežití onkologických pacientů v různých zemích

Ve studii CONCORD-2, která právě vyšla v odborném časopise The Lancet [1], byly publikovány odhady 5letého přežití 25,7 mil. dospělých onkologických pacientů, u nichž byl v letech 1995–2009 diagnostikován jeden z deseti nejčastějších typů rakoviny [viz Pozn. 1] a 75 000 dětí, u nichž byla v letech 1995–2009 diagnostikována akutní lymfoblastická leukémie (ALL). K odhadům byly použity údaje o individuálních pacientech z celkem 279 onkologických registrů v 67 zemích [viz Pozn. 2].

Akutní lymfoblastická leukémie: tragická situace v rozvojových zemích

I poté, co analytikové přihlédli k rozdílům mezi jednotlivými zeměmi a regiony, co se týče rizika úmrtí na jiné příčiny, k rozdílným strukturám populace jednotlivých zemí co do věku, pohlaví a rasy, byly u různých zemí zjištěny obrovské rozdíly v přežití onkologických pacientů v rámci jednotlivých diagnóz. Nejmarkantnější byl rozdíl v 5letém přežití dětí s akutní lymfoblastickou leukémií: nejnižší hodnoty přežití (16–50%) jsou zaznamenávány v rozvojových zemích, jako je Jordánsko, Lesotho, centrální oblast Tuniska, Indonésie (Jakarta) či Mongolsko [viz Pozn. 3], zatímco v rozvinutých zemích (Kanada, Rakousko, Belgie, Německo, Norsko) přežívá 5 let od diagnózy více než 90 % dětských pacientů s ALL. Tento propastný rozdíl je známkou toho, že léčba této relativně zvládnutelné nemoci, která zároveň představuje nejčastější zhoubný nádor (ZN) u dětí, je v rozvojových zemích na zcela nedostatečné úrovni.

Zhoubné nádory jater a plic: nízké přežití všude na světě

Nejhorší prognózu mezi 10 analyzovanými typy rakoviny mají ZN jater a ZN plic. Ve většině rozvinutých i rozvojových zemích nedosahuje 5leté přežití těchto malignit ani 20 %, což znamená, že pacienti vyhledají lékařskou pomoc až v pozdních stadiích onemocnění, kdy je již příliš pozdě na účinnou léčbu. Ačkoli 5leté přežití ZN plic se během trvání studie v některých zemích (Čína, Izrael, Japonsko, Korea) zvýšilo až o 10 %, a přestože jisté zlepšení bylo zaznamenáno např. v Kolumbii, v severní Americe a v 17 evropských zemích, v některých částech Evropy (např. Velká Británie, Slovinsko, Bulharsko, Estonsko, ...) nedosahuje tato hodnota ani 10 %.

Karcinom prsu, kolorektální karcinom: zlepšení přežití v některých zemích

Analýza dále ukázala, že ve většině rozvinutých zemí a v některých zemích jihoamerického kontinentu (Brazílie, Kolumbie, Ekvádor) se zvýšilo 5leté přežití u karcinomu prsu, karcinomu tlustého střeva a karcinomu rekta. Tyto trendy pravděpodobně reflektují časnější diagnózu a účinnější léčbu, jako je např. u karcinomu rekta předoperační radioterapie či totální excize mezorekta. Nejvyšší přežití u těchto typů ZN bylo zaznamenáno v Izraeli a v Ekvádoru (karcinom tlustého střeva: 68 % a více), v Kataru, na Kypru a na Islandu (karcinom rekta: 70 % a více) a dále v Austrálii, v Brazílii, v Kanadě, na Kypru, v Izraeli, v Japonsku, v USA a v několika evropských zemích (karcinom prsu: 85 % a více). Zdaleka nejnižší přežití těchto tří typů ZN bylo zaznamenáno v Mongolsku.

V rámci Evropy bylo nejvyšší 5leté přežití karcinomu tlustého střeva, resp. karcinomu konečníku v letech 2005–2009 pozorováno na Islandu (65 %, resp. 77 %), zatímco nejvyšší hodnoty 5letého přežití rakoviny prsu v témže období byly zaznamenány ve Francii a ve Finsku (87 %). Nejnižší hodnoty přežití těchto tří diagnóz byly zaznamenány v Rusku [viz Pozn. 4].

Rakovina žaludku: nejlepších výsledků dosahují jihoasijské země

Přežití ZN žaludku je vyšší v jihovýchodní Asii (Japonsko: 54 %, Jižní Korea: 58 %, Tchaj-wan: 36 %) ve srovnání s ostatními regiony, což pravděpodobně reflektuje intenzivní diagnostiku, časné stadium při diagnóze a radikální chirurgické výkony v těchto zemích. Země s nižším přežitím ZN žaludku by se mohly z jihoasijských zkušeností přiučit. V rámci Evropy je nejnižší 5leté přežití ZN žaludku pozorováno v Dánsku, na Maltě, v Polsku a ve Velké Británii (18–19 %).

Karcinom děložního hrdla: stagnace 5letého přežití v mnoha zemích

Obzvláště dramatické rozdíly v 5letém přežití jsou pozorovány u ZN hrdla děložního a ZN vaječníku – a celkové zlepšení je jen nepatrné. Například na Mauriciu, v Koreji, na Tchaj-wanu, na Islandu a v Norsku 5leté přežití karcinomu děložního hrdla dalece přesahuje 70 %, zatímco v Libyi nedosahuje ani 40 %. V rámci Evropy je relativně nízké (méně než 60%) 5leté přežití ZN děložního hrdla pozorováno ve Velké Británii, v Irsku, Lotyšsku a ve čtyřech východoevropských zemích (Bulharsko, Polsko, Rusko, Slovensko) a za posledních 15 let nebylo v těchto zemích zaznamenáno příliš velké zlepšení v přežití této diagnózy.

Podnadpis

Dr. Claudia Allemaniová, hlavní autorka článku, která přednáší na britské London School of Hygiene & Tropical Medicine, k výsledkům studie poznamenala: „Ukázali jsme, že v některých zemích je rakovina mnohem fatálnějším onemocněním než v jiných – a přitom v 21. století by už neměly být rozdíly v 5letém přežití onkologických pacientů natolik dramatické. Většina rozdílů v přežití je pravděpodobně způsobena faktory, které lze změnit – například dostupností a kvalitou diagnostiky a léčby. Výsledky naší studie lze použít k vyhodnocení investic do zdravotních systémů za účelem zvýšení jejich efektivity. Tohoto podnětu by se měli chopit političtí činitelé, aby zlepšili zdravotní politiku a investovali do zdravotnické péče ve svých zemích.“ [viz Pozn. 5]

V souvisejícím komentáři [2] k výsledkům studie CONCORD-2 dr. Harlanová a dr. Warrenová z Národního onkologického ústavu (National Cancer Institute, NCI) v americkém Marylandu upozornily na to, jak důležité jsou úplné a vysoce kvalitní onkologické registry při vyhodnocování účinnosti onkologických programů v jednotlivých zemích. Přesto v současné době existují snahy o omezení registrace těchto velmi užitečných údajů o onkologických pacientech, zvláště pak ze strany Evropského parlamentu [viz Pozn. 6]. Autorky komentáře dodaly: „Hodnocené údaje z onkologických registrů jsou anonymizované, ochrana práv pacientů není zpracováním těchto dat nijak dotčena. Není příliš jasné, čeho by bylo dosaženo omezením přístupu k těmto datům; mnohem jasnější je ztráta, kterou by v důsledku tohoto neuváženého kroku utrpěla celá společnost.“

Reference

1. Allemani, C., Weir, H. K., et al. (2014). Global surveillance of cancer survival 1995—2009: analysis of individual data for 25 676 887 patients from 279 population-based registries in 67 countries (CONCORD-2) Lancet DOI: 10.1016/S0140-6736(14)62038-9
2. Harlan, L. C., Warren, J. L. (2014). Global survival patterns: potential for cancer control Lancet DOI: 10.1016/S0140-6736(14)62251-0

Notes

1. Zhoubné nádory žaludku, tlustého střeva, konečníku, jater, plic, prsu (ženy), hrdla děložního, vaječníku a prostaty, leukémie.
2. Čtyřicet zemí poskytlo údaje z registrů pokrývajících celou populaci (100 %). U ostatních zemí se pokrytí populace pohybovalo mezi 1 % (Indie) a 91 % (Austrálie).
3. Nízké odhady v rozmezí 16–50 % jsou buď založeny na velmi nízkém počtu případů, nebo nejsou standardizovány, nebo jsou považovány za méně spolehlivé.
4. Týká se ruského registru pokrývajícího pouze Archangelskou oblast.
5. Citát pochází přímo od autorky, není obsažen v publikovaném článku.
6. Ohrozí legislativa EU onkologický výzkum v Evropě? (25. 7. 2014)

Klíčová slova: přežití onkologických pacientů, studie CONCORD-2

26. 11. 2014 Tisková zpráva EurekAlert

Zpět