Aktuality a zajímavosti z onkologie
Rubriky: Onkologický výzkum | Onkologická prevence | Česká onkologie | Vývoj projektu NOP On-line
Archiv
Rok: 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005
Počet osob, které mají zkušenost s onkologickou diagnózou, se mezi lety 2004 až 2014 zvýšil o 52 procent. Dramaticky tak přibývá počet lidí, o které je potřeba se postarat – těch je nyní 570 000.
Od praktického lékaře rovnou do komplexního onkologického centra. Taková by měla být ideální cesta pacienta hned potom, co má lékař podezření na nádor. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) onkologičtí pacienti často v současném systému bloudí – jeho zjednodušení od nového roku vyzkouší ve třech krajích.
Léčbu všech pacientů s rakovinou budou nově řídit komplexní centra. Udělají základní vyšetření a plán léčby, pak případně pacienta odešlou do menší nemocnice. Počítá s tím pilotní projekt Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro Prahu se středními Čechami a Brno a jižní Moravu. Slibuje si od něj lepší efektivitu a vhodnější péči. Ročně přibývá v Česku přes 87 tisíc pacientů s nádorem, zkušenost s rakovinou jich má přes 560 tisíc.
Bloudění po systému a absolvování opakovaných vyšetření, zatímco pacientovi neúprosně ubíhá čas potřebný na úspěšnou onkologickou léčbu, se snad postupně stane minulostí. Všeobecná zdravotní pojišťovna ve spolupráci s odborníky totiž spouští pilotní projekt, který má za cíl zlepšit organizaci péče o onkologicky nemocné. Do budoucna by tak všichni lidé s podezřením na rakovinu měli putovat od lékaře prvního kontaktu přímo do komplexního onkologického centra (KOC), které provede diagnostiku a rozhodne, jak a kde se bude pacient dál léčit.
Když chtěli čeští lékaři v roce 2013 zavést screening na karcinom plic, byly jejich snahy odmítnuty. Nyní při dalším pokusu věří, že tomu tak nebude. Ukazuje se totiž, že právě screening plicního karcinomu je nejúčinnější ze všech screeningů vůbec.
Každý třetí Čech dostane rakovinu a každý čtvrtý na ni zemře. Nezvykle „smrtící“ oblastí v zemi je Plzeňsko. Lékaři tápou, proč tomu tak je.
Plicní rakovinou ročně onemocní přes milion a půl lidí na světě, za stejnou dobu si diagnózu vyslechne přes šest tisíc Čechů. Hlavním viníkem je stále kouření cigaret a to až z devadesáti procent. Polovina nových případů rakoviny plic se objeví u bývalých kuřáků. Nejvíce alarmující ale na celé věci je, že karcinomem plic jsou stále častěji postiženi i mladí lidé.
O vyléčené onkologické pacienty se od ledna příštího roku budou moci starat praktičtí lékaři. Má se tím ulevit přetíženým onkologickým centrům, a zlepšit tak dostupnost péče pro nově nemocné. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví.
Ve dnech 2. a 3. října 2018 se v Masarykově onkologickém ústavu setkali na společném jednání partneři projektu INTENT ze čtyř středoevropských zemí: z České republiky, Maďarska, Itálie a Slovinska. Cílem projektu je nalézt řešení pro inovativní onkologickou péči orientovanou na pacienta.
Pacient s nádorem navštíví lékaře, který zadá potřebná data o nemocném do softwaru. Ten je propojí s nejnovějšími vědeckými a lékařskými poznatky z celého světa, pomocí umělé inteligence vše vyhodnotí a „vyplivne“ několik doporučení pro lékaře, jak ho léčit. Podobné expertní systémy nejsou sci-fi. Do rozhodování o osudu pacienta zapojují umělou inteligenci zahraniční ústavy, například v USA, a poohlížejí se po nich i tuzemské.
Zajištění české onkologické péče do značné míry závisí na tom, jak zvládneme organizaci péče o stále narůstající počty pacientů. Pozitivní zprávou je, že česká onkologie dlouhodobě významně prodlužuje přežití onkologických pacientů. Avšak cenou za tento úspěch je další nárůst počtu nemocných, kterým je nutné zajistit péči.
Zdravotní gramotnost je v Česku, jak známo, nevalná. Nejeden pacient dá přednost léčiteli před lékařem a řada lidí utrácí horentní částky za potravinové doplňky, zatímco o prevenci a účinné léčbě, o její skutečné ceně ani nemluvě, velká část Čechů nemá ponětí. Ambici tento stav zlepšit, alespoň co se týče onkologické péče, má nový projekt Informace léčí. Prostřednictvím webových stránek tak pacienti a jejich blízcí dostali možnost získat adekvátní informace a rady jak od odborníků, tak těch, kteří sami onkologickou chorobou onemocněli.
Po internetu se nezřídka šíří zvěsti o údajné neúčinnosti mamografického screeningu, které se však ani zdaleka nezakládají na pravdě a už vůbec ne na „tvrdých datech“. Řada vědeckých studií z posledních několika let opakovaně prokázala, že screening karcinomu prsu jednoznačně snižuje úmrtnost na toto onemocnění.
Masarykův onkologický ústav v Brně se zapojil do nové nemocniční sítě EURACAN, která umožňuje lékařům ze sedmnácti zemí sdílet zkušenosti v diagnostice a léčbě vzácných nádorů. Ty tvoří u pacientů v Česku pouze pětinu ze všech onkologických onemocnění, s jejich léčbou tu proto lékaři nemají tolik zkušeností.
Odeberte si vzorek stolice a pošlete ho do centrální laboratoře. Takový pokyn dostanou na konci roku tisíce Čechů. Dopis spolu se zkumavkou najdou přímo ve své poštovní schránce. Ministerstvo zdravotnictví tak chce bojovat proti rakovině tlustého střeva a konečníku.
Zkvalitňování a inovace onkologické péče a její dostupnost pro všechny občany patří mezi priority Evropské unie v oblasti zdravotnictví. Jedním ze střípků v této široké problematice je i nový projekt INTENT, jehož cílem je najít řešení pro inovativní model onkologické péče primárně orientované na pacienta („patient-centred model of care“).
Na první únorovou neděli letos připadl Světový den proti rakovině. Ta je v Česku druhou nejčastější příčinou úmrtí po nemocích srdce a cév. Náklady na léčbu se i kvůli novým lékům stále zvyšují, za posledních pět let vzrostly o pětinu.
V neděli 4. února si připomeneme Světový den boje proti rakovině. Česká republika opustila nejhorší světové statistiky, rakoviny tlustého střeva a konečníku ubývá. Je to jedna z mála zpráv z poslední doby, o které se dát hovořit jako o pozitivní v souvislosti s výskytem nádorových onemocnění u nás.
Česko už není zemí s nejvyšším výskytem rakoviny konečníku a tlustého střeva na světě a s nejvyšší úmrtností na ně. V posledních letech ve výskytu klesla na šestou příčku a v úmrtnosti na jedenáctou. Přispěl k tomu takzvaný screening, tedy sledování s bezplatnými preventivními vyšetřeními. Novinářům to dnes řekl Ladislav Dušek z Institutu biostatistiky a analýzy Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.