Aktuality a zajímavosti z onkologie

Nádor tlustého střeva, který stejnou měrou postihuje muže i ženy, patří mezi nejčastější typy rakoviny v Česku. Mnoho lidí prvotní příznaky banalizuje a zaměňuje jejich projevy s hemoroidy. Onkolog Jiří Tomášek upozorňuje, že objeví-li se krev ve stolici, je vhodné raději navštívit lékaře a vyloučit vážnější příčinu krvácení. Jaké jsou další příznaky karcinomu tlustého střeva a na jaká preventivní vyšetření mají lidé nárok?

Rakovina tlustého střeva a konečníku (kolorektální karcinom) je druhé nejčastější nádorové onemocnění českých mužů a žen. Každoročně je odhaleno u 7 700 pacientů a zhruba polovina na něj umírá. „V posledních letech se díky pokrokům v léčbě, včetně farmakoterapie a díky důrazu na screening dařilo českým lékařům snižovat úmrtnost u tohoto onemocnění. Následná pandemie se ovšem na tomto vývoji negativně podepsala, především snížením počtu provedených screeningových vyšetření. To je přitom pro včasné odhalení a úspěšnou léčbu nemoci zásadní,“ vysvětluje Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel AIFP. Rakovina tlustého střeva a konečníku patří k onkologickým onemocněním, které ve většině případů postupují pomalu, část nediagnostikovaných nádorů tedy může být poměrně časně zachycena, upozorňují lékaři.

Preventivní prohlídky (v době mimo pandemii) pravidelně absolvuje 63 % Čechů, 26,5 % chodí na preventivní prohlídky nepravidelně a 10 % řeší jen akutní zdravotní problémy. Nejvíce prevenci zanedbávají mladí dospělí ve věkové skupině mezi 27 a 44 lety (téměř polovina). Obava z infekce SARS-CoV-2 počet preventivních prohlídek u dospělých ještě snížila (Ipsos, 2021).

Je vyšetření prsu bolestivé? Jak často by měly ženy kontrolu prsů absolvovat? Co všechno může rakovinu prsu způsobovat? Nejen o tom se reportérka Českého rozhlasu bavila s MUDr. Petrem Vášou.

Kvůli strachu z nákazy koronavirem se někteří lidé vyhýbali preventivním vyšetřením, hlavně těm prováděným v nemocnicích. Mnozí si tak ale přivodili mnohem závažnější problémy. Lékaři v Olomouckém kraji teď hlásí vyšší výskyt pokročilejších stadií rakoviny oproti dřívějšímu stavu.

Počet onkologických pacientů stále stoupá a zhoubné nádory se objevují u stále mladších lidí. Mnohým problémům lze předejít včasným záchytem v rámci národních screeningových programů, ale ty nejsou samospasitelné. Klíčová je proto i primární prevence a pravidelné návštěvy praktického lékaře, který může zachytit první symptomy onemocnění.

Včasná diagnóza pomáhá k úspěchům v léčbě rakoviny děložního čípku. Umožňují ji i speciální testy. U žen v pětatřiceti a v pětačtyřiceti letech je nově hradí pojišťovny, u starších ale ne. Gynekologové přitom upozorňují, že právě po padesátce přestávají pacientky na prevenci chodit. Nádor tak odhalí až v pokročilé fázi.

Lidé se postupně začínají vracet k preventivním prohlídkám – včetně těch, které mají včas odhalit třeba rakovinu.

Analýza publikovaná v renomovaném časopise The Lancet Oncology [1] vyvrací mýtus o přínosech umírněného popíjení. „Neexistuje nic jako nerizikové pití,“ uvádí vědci ve studii. V Česku přitom podle čerstvých dat spotřeba alkoholu vzrůstá.

Podpora primární prevence a praktických lékařů, kteří by v tomto ohledu měli hrát hlavní roli, je ve zdravotnictví zcela klíčová. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha se nám každá investice do této oblasti mnohonásobně vrátí. Bohužel je ale faktem, že česká populace se zatím v této oblasti příliš nepoučila a radám o prospěšnosti pohybu a škodlivosti kouření či alkoholu nenaslouchá. Ministerstvo zdravotnictví chce proto alespoň posílit sekundární prevenci, a to tak, že ke třem stávajícím onkologickým screeningovým programům přidá čtvrtý zaměřující se na záchyt rakoviny plic u rizikové populace, tedy dlouhodobých kuřáků starších 50 let. Na mezinárodním panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku, která se věnovala ekonomice prevence, to 22. července řekl Adam Vojtěch.

V Česku je v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie nadprůměrné množství nádorových onemocnění. Češi ale podceňují prevenci. „Pomohlo by plošné vyšetřování populace,“ řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS Marek Svoboda, ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně. Také by zdražil tabák a alkohol.

Rakovina děložního čípku má mezi onkologickými onemocněními ojedinělé postavení – dnešní medicína disponuje prostředky, jak jí lze s vysokou pravděpodobností předejít. Přesto na ni v průměru umírá každý den více než jedna Češka. Přitom již řadu let před propuknutím nádorového onemocnění lze u žen identifikovat lidský papilomavirus (zkráceně HPV), který je jeho původcem. Smrtnost (mortalita) se rapidně zvyšuje zejména po 60. roce života.

Špatná zpráva zní: Česko v Evropě stále patří k zemím s nadprůměrným výskytem onkologických onemocnění. Navazuje na ni ale dobrá: úspěšnost léčby mnoha z nich se zvyšuje. V posledních deseti letech se podstatně zlepšila prognóza také u těch nejtěžších diagnóz.

Česká republika se poprvé zapojila do prestižního mezinárodního výzkumu Připravenosti země na boj s rakovinou. Sledovaný index každoročně sestavuje britský byznysový týdeník The Economist a za Česko se na něm teď podílela biotechnologická společnost SOTIO ze skupiny PPF. Česká republika je v porovnání s dalšími 28 zeměmi na světě nadprůměrně připravená řešit onkologická onemocnění: celkově je na osmém místě.

Víc než rok jsme téměř veškerou pozornost věnovali covidu, zatímco ostatní nemoci zůstávaly tak trochu v pozadí. Zachována sice byla akutní péče, na prevenci ale mnohdy nebyl prostor. Platí to i o onkologii, kde meziročně klesl počet pojištěnců, kteří dorazili na screening, o osm až 18 procent. O to důležitější nyní je dobrá organizace péče, aby ti, kdo kvůli pandemii nešli na screening a jejich onemocnění mezitím pokročilo, co nejrychleji dostali potřebnou léčbu. VZP zároveň plánuje edukativní aktivity, aby její pojištěnci věděli, na co mají nárok a co je třeba nezanedbat.

V době pandemie koronaviru lidé často odkládali preventivní prohlídky, například v klatovském mammocentru se ale objednávkový kalendář začíná znovu plnit.

Onkologové zaznamenali v poslední době případy pacientek, jimž se po prodělání nemoci covid-19 po mnoha letech vrátil zhoubný nádor prsu. Evidují také pacientky, které přicházejí pozdě s nově diagnostikovaným nádorem či opakovaným onemocněním kvůli tomu, že u nich převážily obavy z infekce covidem-19 nad strachem z rakoviny.

Na rakovinu zemře v Česku každoročně skoro 27 tisíc lidí. Kvůli pandemii koronaviru se ale číslo v blízké době pravděpodobně zvýší. Během karantén a izolací výrazně ubylo preventivních prohlídek, v první polovině loňského roku přišlo na kontrolu o pětinu méně lidí než obvykle, ve druhé dokonce o třetinu. A lékaři vidí následky, pacienti přicházejí s nádory v pokročilejším stadiu, které se mnohem hůře léčí.

Eurokomisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová vytyčila Evropské unii nelehký úkol. V příští dekádě chce změnit nelichotivé statistiky ohledně prevalence a počtu úmrtí na rakovinu. Její obsáhlý plán boje proti této zákeřné chorobě si klade ambiciózní cíle. Na jejich splnění vyčleňuje čtyři miliardy eur. Také v ČR se chystá revize národního onkologického plánu. A zatímco zdravotní péče je u nás v tomto ohledu na poměrně vysoké úrovni, v prevenci a sociální oblasti je stále co dohánět.

Se vstupem ČR do EU v roce 2003 byla i ČR vyzvána k účasti na třídenní instruktážní a harmonizační konferenci Unie pro mezinárodní boj proti rakovině (UICC) v Ženevě zaměřené na tvorbu národních onkologických programů v evropských zemích. V delegaci ČR byli tehdy zástupkyně aparátu Ministerstva zdravotnictví ČR, předseda Ligy proti rakovině prof. Zdeněk Dienstbier a vědecký tajemník výboru České onkologické společnosti ČLS JEP prof. Jan Žaloudík.

Pouze třicet pět procent žen starších padesáti let chodí v ČR pravidelně na preventivní prohlídky proti rakovině děložního čípku. Mnohé ženy tak nereagují na opakované pozvánky zdravotních pojišťoven. Preventivním gynekologickým vyšetřením lze tomuto zákeřnému onemocnění ve většině případů předejít. Přesto v ČR každoročně onemocní rakovinou děložního čípku přibližně 800 žen a více než 300 jich umírá.

Před čím loni lékaři varovali, se stalo realitou. Moho lidí kvůli epidemii covidu-19 odložilo či úplně zrušilo preventivní prohlídky a následky se již dostavují. Lékaři pozorují při operacích pokročilejší nálezy, u některých typů rakoviny přitom stačí týdny, aby se z drobného zákroku stala dlouhá a náročná léčba.

Ani loni, kdy se Evropou prohnala koronavirová pandemie, nebyl hlavním zabijákem covid-19, ale rakovina. Brusel přišel s plánem, jak úmrtnost na tuto nemoc snížit.

Ambulantní specialisté upozorňují, že návštěvnost v jejich ordinacích není stále taková, jako před pandemií koronaviru. Odkládání naplánovaných kontrol přitom podle nich může vést k rozvoji onemocnění.

Až o 15 % méně zhoubných nádorů odhalili loni v laboratořích lékaři v několika nemocnicích v Moravskoslezském kraji. Během pandemie koronaviru lidé totiž mnohem častěji odkládají ze strachu před nákazou preventivní prohlídky i kontroly u specialistů. Statistiky za rok 2020 přitom ukazují na výrazný nárůst zemřelých.