Aktuality a zajímavosti z onkologie

Je český Národní onkologický program (NOP) skutečným živým akčním plánem, nebo jen formálním dokumentem? Nakolik NOP pomáhá řešit situaci v onkologické péči v ČR? I když Česká onkologická společnost ČLS JEP program přijala již v roce 2003, aktivní přístup vlády stále chybí.

Cílem projektu INTENT je nalézt řešení pro inovativní onkologickou péči orientovanou na pacienta. Je zacílen na několik typů aktérů, jejichž zástupci jsou do projektu zapojeni: poskytovatelé onkologické péče, pacienti a tvůrci politik. Projekt INTENT pomáhá těmto skupinám lépe porozumět interpretaci přístupu orientovaného na pacienta a identifikovat způsoby, jak zvyšovat kvalitu onkologické péče ve střední Evropě.

Česko už není zemí s nejvyšším výskytem rakoviny konečníku a tlustého střeva na světě a s nejvyšší úmrtností na ně. V posledních letech ve výskytu kleslo na šestou příčku a v úmrtnosti na jedenáctou. Přispěl k tomu takzvaný screening, tedy sledování s bezplatnými preventivními vyšetřeními.

Podle lékařů na kolonoskopické vyšetření v rámci screeningu chodí asi 40 % lidí, kteří na to mají nárok, a jde především o ženy. Nejvíc se tomuto vyšetření vyhýbají muži po padesátce. A to je škoda, protože většinou přicházejí až v okamžiku, kdy už krvácejí z konečníku a nádor je v pokročilém stadiu.

Bronchogenním karcinomem, tedy karcinomem průdušek i plicního parenchymu, v ČR každoročně onemocní přes šest tisíc lidí. Zatímco výskyt tohoto onemocnění i úmrtnost u mužů mírně poklesly, u žen čísla stoupají. Podle předsedkyně Ligy proti rakovině Michaely Friedrichové zemřelo v roce 2016, z něhož jsou poslední data, na nádor plic 5555 lidí, třetina z nich byly ženy.

Češi příliš nedbají na prevenci, jen asi 30 procent jich chodí na pravidelné lékařské prohlídky, jak řekl v pořadu Epicentrum ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO). „Na západ od nás je to často kolem 80 procent. Délka života prožitá ve zdraví se u nás příliš nezvyšuje a je to dáno hlavně chronickými chorobami. Pacienti taky často nedodržují léčebné postupy,“ řekl ministr. Přispívá k tomu podle něj nadměrná konzumace alkoholu i vysoké procento kuřáků a obézních dětí mezi Čechy.

Rakovinou děložního čípku v Česku ročně onemocní téměř 800 žen a 40 procent z nich nemoci podlehne. Důvodem je i to, že po 50. roce věku začínají zanedbávat návštěvy u gynekologa, protože si myslí, že už jim žádné nebezpečí nehrozí. Proti rakovině děložního čípku přitom existuje očkování, o kterém se rozšířil mýtus, že je vhodné pouze pro mladé dívky. Blesk Zprávám poskytl rozhovor profesor David Cibula, který uvedl na pravou míru některé mýty o očkování proti HPV. A zároveň přiblížil blížící se změny v gynekologickém vyšetření.

Nová organizace péče o onkologické pacienty byla hlavním tématem vzdělávacího semináře pro praktické lékaře s názvem Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře, který se uskutečnil 10. dubna v rámci Brněnských onkologických dnů. Zapojení praktických lékařů do péče je v zájmu jak onkologů, tak zejména pacientů. Tato změna se neobejde bez potřebné spolupráce a vzájemné komunikace mezi odbornostmi. Rozšířenou kompetenci praktických lékařů specifikují nové doporučené postupy.

Rakovinou u nás onemocní 100 tisíc lidí ročně. Ještě loni uváděl Národní onkologický registr číslo o 10 tisíc nižší. V průběhu 20 let očekávají odborníci nárůst o minimálně dalších 20 procent. V Liberci to uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislav Dušek. Problémem podle něj nebude jen počet pacientů a omezená kapacita center, ale i nové a bezpochyby dražší způsoby léčby a technologie.

Jak vypadá ideální model péče o onkologické pacienty a jak se k němu jednotlivé země či regiony mohou přiblížit? Na tyto otázky se snažili odpovědět řešitelé projektu v rámci evropské společné akce CanCon [1]. Navrhli a vypracovali model, který již několik let funguje na jižní Moravě a na Vysočině. Podrobnosti o něm zjišťovala Sophie Fessl, reportérka evropského onkologického magazínu Cancerworld [2].

Jubilejní 10. pražské mezioborové onkologické kolokvium PragueONCO se letos konalo od 23. do 25. ledna, a to již tradičně v pražském Clarion Congress Hotel Prague. „Není to tak dlouho, co na nás onkology kolegové z jiných interních a chirurgických oborů pohlíželi jako na lékaře, jejichž náplň práce je spojena se značnou léčebnou bezmocí,“ řekla před jeho zahájením doc. Petra Tesařová.

Zatímco tumor na játrech přežije jen asi pět procent pacientů, rakovinu prsu porazí 84 procent nemocných. Statistika, ze které mrazí: na rakovinu zemře každých dvacet minut jeden Čech. Většinu obětí přitom tvoří pacienti, kteří už jednou s chorobou úspěšně bojovali. Jejich tělo to obvykle vzdá do dvou let od ukončení první léčby.

Každý třetí obyvatel Česka onemocní v průběhu života rakovinou a každý čtvrtý na ni zemře. Přesto jsou onkologové optimističtí. Každý rok totiž přibývá pacientů, kteří žijí dlouho bez jakýchkoli příznaků anebo se vyléčí. Důvodem jsou hlavně nedávné pokroky – lepší a dostupnější léky, modernější přístroje i programy, které přispívají k včasnějšímu zachycení nemoci.