Česká onkologická péče ve screeningu dominuje, v primární prevenci pokulhává. Inspirovat nás může řada zemí
Země střední a východní Evropy se potýkají s větším počtem nerovností v poskytování onkologické péče a prevence. Aby se snížila zátěž, kterou rakovina představuje pro jednotlivce, výdaje na zdravotnictví a společnost, měly by země přijmout důraznější opatření. Zatímco v některých oblastech je Česko průkopníkem, v jiných by se mohlo zlepšit. Na Evropské onkologické konferenci Zdravotnického deníku to řekl ředitel Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) profesor Marek Svoboda.
Základem srovnání onkologické péče v Evropě jsou data, pro jejichž sběr jsou klíčové národní onkologické registry. Ty dosud zřídilo 24 zemí Evropské unie (EU) a další dva státy. „Významně se liší v rozsahu jednotlivých informací, které sbírají, i v rámci toho, zda obsahují faktory, ze kterých se pak dají indikovat data, která nám pomáhají v rozhodování,“ vysvětluje Svoboda s tím, že nejkomplexnější registry má například Belgie, Dánsko, Finsko, Nizozemí nebo Norsko. „Ale třeba Česko, i díky tomu, jak se integrují některá data na ÚZISu, dokáže z různých typů registrů získávat informace, které pak máme v podobě analýz,“ doplňuje.
Celý článek na webu zdravotnickydenik.cz
Klíčová slova: onkologická péče, primární prevence, screeningové programy
23. 12. 2024 zdravotnickydenik.cz
