Do dvaceti let rakovina stoupne třikrát

„V ČR tomu bude stejně,“ soudí profesor Luboš Petruželka, přednosta onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. K takovému neradostnému závěru došli lékaři na červnovém onkologickém kongresu v USA. Sešlo se 30 tisíc onkologů ze 100 zemí světa.

Důvody zvýšení

A proč k takovému zvýšení má dojít, když už nyní v České republice ročně nově onemocní rakovinou zhruba 70 tisíc osob a 28 tisíc lidí na tuto nemoc zemře? „Důvod zvýšení počtu nemocných by měl být v tom, že populace stárne a výskyt zhoubných nádorů je právě u starší generace nejčastější. Navíc medicína dnes umí řadu nenádorových nemocí vyléčit a tím se stále více lidí dožívá vyššího věku, kdy riziko rakoviny rychle stoupá,“ soudí profesor Petruželka. Své sehrávají i onkologické preventivní programy, například na rakovinu prsu, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku, kde se vyhledávají nemocní. Tím počet nemocných rakovinou také statisticky roste, ale protože přijdou včas, je velká šance na dobré léčení nebo úplné vyléčení. Například rakovina tlustého střeva a konečníku se vytváří sedm až deset let a první manifestací může být krev ve stolici. Přestože lidé mají možnost preventivního vyšetření právě na přítomnost krve ve stolici, a toto vyšetření od 50 let plně hradí zdravotní pojišťovny, stále nechodí takový počet, jaký by byl třeba. Proto některé zdravotní pojišťovny chtějí více zapojovat především praktické lékaře, aby dávali lidem psaníčka, do kterých se nanese malá část stolice. Rozbor pak odhalí přítomnost krve v ní.

Rakovina prsu

Ženy od 45 do 69 let zase mají možnost jednou za dva roky jít na preventivní mamografické vyšetření prsu. „Chodí jich však jen 50 procent, a to je málo,“ soudí profesor Jan Daneš z radiodiagnostické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Že je to závažné vyšetření, dokazuje fakt, že dvě procenta pacientek s rakovinou prsu jsou ženy mladší 35 let a ročně v Česku je zjištěno 5500 nových onemocnění rakovinou prsu a přes 2000 žen na tuto nemoc zemře. Zdravotní pojišťovny už nyní obesílají ženy dopisy a vyzývají je k pravidelné prevenci. Některé hradí vyšetření i starším ženám. Pokud je ale na vlastní vyžádání ženy, mimo preventivní programy, stojí asi 500 korun.

Biologická léčba

Velkou nadějí je biologická, přesněji cílená léčba, jež zasahuje především nádorovou buňku. Pacientům tuto léčbu nasazují pouze onkologická centra. „V nich se nyní léčí tisíce lidí s rakovinou,“ soudí předseda onkologické společnosti profesor Jiří Vorlíček, který je zároveň ředitelem Masarykova onkologického ústavu v Brně. Ukazuje se ale, že až pětina pacientů s rakovinou, kterým by mohla cílená biologická léčba pomoci, se k ní nedostane většinou proto, že ošetřující lékař pacienta do komplexního centra nepošle. Lékaři proto podstatně zpřísní výběr pacientů pro biologickou neboli cílenou léčbu tak, aby ji skutečně dostal každý, komu pomůže. Pacient se do centra může přihlásit i sám bez ohledu na to, že je léčen třeba v okresní nemocnici. Odborníci pak posoudí, zda pro jeho nádor je biologická léčba vhodná. Biologická léčba se často podává s klasickou terapií, pak je nejúčinnější.

Molekula p53

Nadějí v léčbě je i molekula označovaná jako p53. Podle profesora Tomáše Ziny, děkana I. lékařské fakulty UK „hraje molekula p53 významnou roli v regulaci buňky a v přeměně buňky na buňku nádorovou“. Vědci teď zkoumají látky, které by mohly ovlivnit tuto molekulu. Ta by pak mohla být použita k výrobě dalšího protinádorového léku. Může to ale trvat ještě léta.

Konzultační místa k biologické léčbě

• Masarykův onkologický ústav Brno, tel. 543 131 111 - konziliární ambulance
• Onkologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, poradenské oddělení biologické léčby nádorových nemocí, telefon 724 151 028, e-mail biolecba@vfn.cz.

10. 8. 2009 Právo

Zpět