Aktuality
28. 2. 2024 Hledáme cesty k posílení screeningů, říkají experti ÚZIS
Zvýšení efektivity včasného záchytu nádorů je jedním z hlavních cílů Národního onkologického plánu. Na jeho plnění se mají výrazně podílet i odborníci z Národního screeningového centra, který funguje pod křídly Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Jaký je aktuální stav účasti ve screeningových programech a jaké kroky by mohly současná čísla zvýšit?
1. 2. 2024 V centrech se léčí tři čtvrtiny onkologických pacientů. Kde jsou ti ostatní?
V komplexních onkologických centrech (KOC) při velkých nemocnicích se léčí tři čtvrtiny pacientů s rakovinou. Odborná společnost chce získat více informací o těch 25 procentech, kteří se léčí mimo ně, a důvodech, proč tomu tak je. ČTK to dnes řekl předseda České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Igor Kiss. Podle předsedkyně spolku Hlas onkologických pacientů Petry Adámkové mají někteří na cestě k optimální léčbě problémy, například musí sami shánět lékaře specialistu nebo onkologa. Dostávají se tak k léčbě později.
28. 1. 2024 Prevence onkologických onemocnění
Blíží se únor, měsíc boje proti rakovině. V Česku lékaři ročně odhalí okolo 80 tisíc zhoubných nádorů. Vzniku a rozvoji řady nádorů však lze předcházet. Zásadní je zdravý životní styl a návštěvy preventivních prohlídek.
Nádorová onemocnění ve starším věku
Stárnoucí populace se stává aktuálním problémem onkologické péče v rozvinutých zemích. U starších onkologických pacientů je nezbytné přihlížet ke specifikům této populace. Dosud však neexistují standardní léčebná doporučení pro starší populaci, neboť vyšší věkové kategorie nejsou dostatečně zastoupeny v klinických studiích.
V odborném časopise European Journal of Cancer Care byla letos publikována studie, která hodnotí epidemiologii nejčastěji se vyskytujících zhoubných nádorů u českých seniorů [1]. Přední čeští onkologové a jejich spolupracovníci analyzovali údaje z Národního onkologického registru ČR [2] z období 2006–2010 o onkologických pacientech starších 70 let. Obdobná analýza byla provedena na údajích z období 2008–2012 a publikována formou samostatné kapitoly v knize Geriatrická onkologie [3].
V obou analýzách byly hodnoceny epidemiologické parametry deseti nejčastěji se vyskytujících typů zhoubných nádorů (ZN):
- ZN tlustého střeva a konečníku (C18–C20)
- ZN slinivky břišní (C25)
- ZN hlavy a krku (C00–C14, C30–C32)
- ZN plíce (C34)
- ZN prsu u žen (C50)
- ZN prostaty (C61)
- ZN ledviny (C64)
- ZN žaludku (C16)
- zhoubný melanom kůže (C43)
- gynekologické ZN (C53–C56)
Onkologickou zátěž starší populace dobře vystihuje věkově specifická incidence jednotlivých typů ZN. Věk je pro vznik většiny ZN jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů, což se odráží na všech sledovaných diagnózách (obr. 1).
Obrázek 1: Věkově specifická incidence zhoubných nádorů, období 2008–2012 (kliknutím obrázek zvětšíte).
Zdroj: Národní onkologický registr ČR
Výsledky obou analýz [1, 3] se liší jen mírně, v hlavních závěrech se shodují:
- Celková incidence ZN ve věkové skupině nad 70 let roste (v letech 2008–2012 průměrně o 1,8 % ročně).
- Pacienti nad 70 let představují více než 40 % z celkové incidence a přibližně 50 % z celkové mortality ZN.
- Onkologičtí pacienti starší 70 let mají významnou tendenci k vyšší mortalitě a kratšímu přežití než mladší pacienti.
První studie [1] navíc poukázala na to, že neexistují standardní léčebná doporučení pro starší populaci v důsledku jejího nedostatečného zastoupení v klinických studiích. Vodítkem pro léčebná rozhodnutí a stanovení komplexního plánu péče mají být geriatrická hodnocení, která umožňují rozdělit pacienty na schopné podstoupit standardní léčbu, vyžadující adaptovanou léčbu nebo indikované k paliativnímu přístupu. Chybí však studie potvrzující přínos tohoto postupu v porovnání s rutinní onkologickou praxí. Podle autorů je proto urgentně zapotřebí iniciovat klinické studie zaměřené na onkologické pacienty vyšších věkových kategorií.
Demografické stárnutí a s ním související neustále rostoucí onkologická zátěž většiny ekonomicky vyspělých států nutí vlády i vedení zdravotnictví vyspělých zemí věnovat zhoubným nádorům patřičnou pozornost. Základem všech analýz léčebné péče jsou ovšem kvalitní epidemiologická data, která jsou v případě onkologických pacientů v České republice sbírána a vyhodnocována na základě Národního onkologického registru ČR [2]. Registr je jednou z klíčových částí Národního onkologického programu ČR a umožňuje mj. hodnocení epidemiologické zátěže, její predikce i hodnocení přežití onkologických pacientů.
Reference
- Petera J, Dušek L, Sirák I, Soumarová R, Jarkovský J. Cancer in the elderly in the Czech Republic. European Journal of Cancer Care 2015; 24(2): 163–178. doi: 10.1111/ecc.12287.
- Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Národní onkologický registr (NOR) [9. 9. 2014]. http://www.uzis.cz/registry-nzis/nor
- Dušek l, Petera J, Malúšková D, Mužík J, Pavlík T, Jarkovský J, Koptíková J, Gregor J, Abrahámová J. Epidemiologie zhoubných nádorů u seniorů. In: Matějovská Kubešová H, Kiss I et al. Geriatrická onkologie. Praha: Mladá fronta 2015, p. 47–64. ISBN 978-80-204-3738-9
Klíčová slova: starší populace, zhoubné nádory, věkově specifická incidence zhoubných nádorů
27. 10. 2015 IBA MU