Aktuality a zajímavosti z onkologie

Svou kvalitou je český onkologický screening na záviděníhodné úrovni. Metodiku a kvalitu by se od nás mohla učit většina vyspělých civilizovaných zemí. To, v čem jsme doposud zaostávali, by se dalo nazvat zcela primitivním problémem – nižší (nikoli nízkou) účastí v důsledku neexistence možnosti adresného zvaní těch, kteří doposud do programu nenašli cestu.

V České republice bude od ledna 2014 zahájeno adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů. Ve čtvrtek 5. prosince 2013, tedy dva dny poté, co Ministerstvo zdravotnictví ČR oficiálně oznámilo zahájení tohoto projektu, se v Praze sešli na odborném semináři zástupci institucí a odborností, které jsou do screeningových programů zapojeny, aby zde diskutovali krátkodobé i dlouhodobé dopady tohoto nepochybně pozitivního kroku, o nějž bojovali několik let.

V lednu 2014 bude v České republice zahájeno adresné zvaní té části populace, která spadá do rizikového věku a dosud se neúčastnila screeningového programu zaměřeného na časnou detekci jednoho ze tří typů zhoubných nádorů. Ve spolupráci s plátci zdravotní péče vypracoval metodiku adresného zvaní Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity. Spuštění projektu „Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR – screeningové programy“ bylo oznámeno na tiskové konferenci, která se konala v úterý 3. prosince 2013 na Ministerstu zdravotnicví.

Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity ve spolupráci s kanceláří WHO v České republice, iniciativou kolorektum.cz a kanceláří poslance Evropského parlamentu RNDr. Pavla Poce si Vás dovolují pozvat na odborný seminář „Stav screeningových programů zhoubných nádorů v České republice a význam adresného zvaní občanů“, který se koná 5. prosince 2013 od 15 hodin v Clarion Congress Hotel Prague. Od 14 hodin proběhne na místě tisková konference na dané téma.

Kolorektální screening v evropských zemích výrazně snižuje úmrtnost na rakovinu tlustého střeva a konečníku. Takové sdělení zaznělo na letošním Evropském onkologickém kongresu (European Cancer Congress), který se konal v Amsterdamu.

Pokud by byl v Anglii primární screeningovou metodou test na přítomnost lidského papilomaviru (HPV) místo tradičního cytologického vyšetření stěru z děložního čípku, dalo by se tam předejít zhruba 600 případům karcinomu děložního hrdla (rakoviny děložního čípku) ročně. Tyto výsledky zatím nejnovější studie byly prezentovány na každoroční konferenci Public Health England’s National Cancer Intelligence Network v anglickém Brightonu a publikovány v odborném časopise Journal of Medical Screening.

Česká republika se letos na podzim připojí k vyspělým evropským zemím: lidé v nejrizikovějších skupinách populace budou adresně zváni na screeningové vyšetření zaměřené na rakovinu prsu, děložního čípku, tlustého střeva a konečníku.

Lidé nad 55 let dostanou od své zdravotní pojišťovny pozvánku na screening rakoviny tlustého střeva a konečníku. Projekt ministerstva zdravotnictví je dvouletý, dopisy začnou lidé dostávat v druhém pololetí. Uhradí je EU, vyšetření zaplatí pojišťovny, Všeobecná zdravotní pojišťovna na to chce dát 300 milionů korun. Novinářům to dnes řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Rakovina tlustého střeva a konečníku (CRC). Tuto diagnózu každý rok vyslechne více než 8 500 Čechů, téměř 4 tisíce na ní zemřou. V Česku aktuálně žije s touto nemocí přes 57 tisíc lidí, žijí-li nebo s ní mají osobní zkušenost. Až 55 % případů je odhaleno pozdě, v pokročilém stadiu nemoci, kdy se úspěšnost léčby velmi snižuje. O alarmující statistice této zákeřné nemoci se mluví už dlouho, přesto stále velmi málo lidí přijde k lékaři včas, většinou ze strachu z vyšetření. Včasný záchyt nemoci přitom pro více než 90 % nemocných znamená šanci na vyléčení. Preventivní vyšetření dokonce umí této nemoci předejít. Důraz na prevenci a zvyšování informovanosti již diagnostikovaných pacientů tak zůstává hlavním úkolem občanského sdružení Onkomaják, kterému v boji proti této nemoci nově pomáhá herec Miroslav Etzler.

Ačkoli řada evropských zemí dosáhla jistého pokroku v zavádění některých protikuřáckých opatření (např. zákaz reklamy na tabákové výrobky a upřednostňování nekuřácké politiky), zvláštní vydání odborného časopisu The Lancet (1) poukazuje na to, že evropská protikuřácká politika v mnoha oblastech selhává, a že ve většině evropských zemí není ani zdaleka dodržována Rámcová úmluva o kontrole tabáku (Framework Convention on Tobacco Control, FCTC).

O zvýšení účasti v trojici celorepublikových screeningových programů, které se soustředí na včasný záchyt rakoviny, se má v Česku postarat zavedení tzv. adresného zvaní. Zda se skutečně podaří zvednout počet vyšetřených osob, bude ale podle samotných zdravotních pojišťoven, jež budou pozvánky distribuovat, záležet na zodpovědnosti pojištěnců, kteří na zvací dopis zareagují a na vyšetření se skutečně dostaví.

Víte, jak se vyhnout nebo bojovat s rakovinou tlustého střeva a konečníku? Jste pacient, lékař, politik, nebo ani jedno z toho, ale chcete vědět víc?

Rakovina tlustého střeva a konečníku (kolorektální karcinom, KRK) je mezi onkologickými onemocněními stále jedou z hlavních příčin úmrtí v České republice i v evropských zemích. A to i přesto, že jde o nemoc, kterou lze velmi dobře léčit, pokud se odhalí včas.

Ženy ve věku 50–74 let, které chodí na screeningovou mamografii jednou za dva roky, mají podobné riziko odhalení karcinomu prsu v pokročilém stadiu a nižší kumulativní riziko falešně pozitivních výsledků ve srovnání s ženami, které chodí na screeningovou mamografii jednou za rok. Takové jsou závěry nejnovější studie, která srovnávala přínosy a rizika různé frekvence screeningové mamografie ve vztahu k věku, denzitě prsní tkáně a postmenopauzálnímu užívání hormonální terapie. Výsledky studie byly právě publikovány v odborném časopise JAMA Internal Medicine.

Sedm let po zavedení HPV vakcíny je v USA jen velmi nízké procento mladých lidí, kteří dodrželi celé doporučené očkovací schéma. Má-li proočkovanost populace významně vzrůst, bude potřeba vypracovat lepší osvětovou kampaň a prosazovat další programy na financování vakcinace z veřejných prostředků. Takové jsou závěry nového výzkumu z University of Texas Medical Branch (UTMB) v americkém Galvestonu.

Má-li se významně snížit celosvětová úmrtnost na nádorová onemocnění, je potřeba zejména v nejchudších zemích přijmout účinná opatření namířená proti taktice tabákového průmyslu a zlepšit dostupnost protinádorových vakcín. K takovým závěrům dospěli autoři zprávy, která byla právě publikována v odborném časopise Science Translational Medicine [1].

Nový projekt adresného zvaní, který vznikl na Ministerstvu zdravotnictví a který si klade za cíl snížit incidenci a mortalitu vybraných nádorových onemocnění v ČR, má šanci na větší úspěch pouze tehdy, pokud se mu podaří přesvědčit dostatek Čechů, aby se začali aktivněji zajímat o prevenci. EurActivu to sdělili odborníci, kteří se na jeho přípravě podílejí. Na druhou stranu, jestliže zachrání jediný život, bude stát za to, dodávají.

Mezinárodní unie proti rakovině (UICC) a Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) dnes oznámily, že pokud by byla přijata zásadní opatření, která by umožnila dosáhnout cíle Světové zdravotnické organizace (WHO) „o 25 za 25“ (tzn. snížit celosvětový počet předčasných úmrtí o 25 % do roku 2025*), dalo by se každoročně zabránit 1,5 mil. případů úmrtí na rakovinu.

Screening sporadického KR-CA byl zahájen v ČR v polovině roku 2000. Vyšetření zahrnuje test na okultní krvácení do stolice (TOKS), nově se klienti mohou rozhodnout přímo i pro primární screeningovou kolonoskopii. Průběžně se u nás zvyšuje počet vyšetření, což nepochybně souvisí jak s růstem počtu prováděných TOKS, tak i s nárůstem zájmu o prevenci KR-CA obecně.

Ačkoli v USA je v posledních letech pozorován celkový pokles úmrtnosti na nádorová onemocnění, roste incidence nádorů souvisejících s infekcí lidským papilomavirem (HPV); proto je zapotřebí zvýšit proočkovanost americké populace vakcínou proti HPV, má-li se do budoucna zabránit častějšímu výskytu těchto nádorů. K takovému závěru dospěli autoři studie, která byla právě publikována v odborném časopise Journal of the National Cancer Institute.