Aktuality z onkologické prevence

Je vyšetření prsu bolestivé? Jak často by měly ženy kontrolu prsů absolvovat? Co všechno může rakovinu prsu způsobovat? Nejen o tom se reportérka Českého rozhlasu bavila s MUDr. Petrem Vášou.

Kvůli strachu z nákazy koronavirem se někteří lidé vyhýbali preventivním vyšetřením, hlavně těm prováděným v nemocnicích. Mnozí si tak ale přivodili mnohem závažnější problémy. Lékaři v Olomouckém kraji teď hlásí vyšší výskyt pokročilejších stadií rakoviny oproti dřívějšímu stavu.

Počet onkologických pacientů stále stoupá a zhoubné nádory se objevují u stále mladších lidí. Mnohým problémům lze předejít včasným záchytem v rámci národních screeningových programů, ale ty nejsou samospasitelné. Klíčová je proto i primární prevence a pravidelné návštěvy praktického lékaře, který může zachytit první symptomy onemocnění.

Včasná diagnóza pomáhá k úspěchům v léčbě rakoviny děložního čípku. Umožňují ji i speciální testy. U žen v pětatřiceti a v pětačtyřiceti letech je nově hradí pojišťovny, u starších ale ne. Gynekologové přitom upozorňují, že právě po padesátce přestávají pacientky na prevenci chodit. Nádor tak odhalí až v pokročilé fázi.

Lidé se postupně začínají vracet k preventivním prohlídkám – včetně těch, které mají včas odhalit třeba rakovinu.

Podpora primární prevence a praktických lékařů, kteří by v tomto ohledu měli hrát hlavní roli, je ve zdravotnictví zcela klíčová. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha se nám každá investice do této oblasti mnohonásobně vrátí. Bohužel je ale faktem, že česká populace se zatím v této oblasti příliš nepoučila a radám o prospěšnosti pohybu a škodlivosti kouření či alkoholu nenaslouchá. Ministerstvo zdravotnictví chce proto alespoň posílit sekundární prevenci, a to tak, že ke třem stávajícím onkologickým screeningovým programům přidá čtvrtý zaměřující se na záchyt rakoviny plic u rizikové populace, tedy dlouhodobých kuřáků starších 50 let. Na mezinárodním panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku, která se věnovala ekonomice prevence, to 22. července řekl Adam Vojtěch.

V Česku je v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie nadprůměrné množství nádorových onemocnění. Češi ale podceňují prevenci. „Pomohlo by plošné vyšetřování populace,“ řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS Marek Svoboda, ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně. Také by zdražil tabák a alkohol.

Rakovina děložního čípku má mezi onkologickými onemocněními ojedinělé postavení – dnešní medicína disponuje prostředky, jak jí lze s vysokou pravděpodobností předejít. Přesto na ni v průměru umírá každý den více než jedna Češka. Přitom již řadu let před propuknutím nádorového onemocnění lze u žen identifikovat lidský papilomavirus (zkráceně HPV), který je jeho původcem. Smrtnost (mortalita) se rapidně zvyšuje zejména po 60. roce života.

Víc než rok jsme téměř veškerou pozornost věnovali covidu, zatímco ostatní nemoci zůstávaly tak trochu v pozadí. Zachována sice byla akutní péče, na prevenci ale mnohdy nebyl prostor. Platí to i o onkologii, kde meziročně klesl počet pojištěnců, kteří dorazili na screening, o osm až 18 procent. O to důležitější nyní je dobrá organizace péče, aby ti, kdo kvůli pandemii nešli na screening a jejich onemocnění mezitím pokročilo, co nejrychleji dostali potřebnou léčbu. VZP zároveň plánuje edukativní aktivity, aby její pojištěnci věděli, na co mají nárok a co je třeba nezanedbat.

V době pandemie koronaviru lidé často odkládali preventivní prohlídky, například v klatovském mammocentru se ale objednávkový kalendář začíná znovu plnit.

Onkologové zaznamenali v poslední době případy pacientek, jimž se po prodělání nemoci covid-19 po mnoha letech vrátil zhoubný nádor prsu. Evidují také pacientky, které přicházejí pozdě s nově diagnostikovaným nádorem či opakovaným onemocněním kvůli tomu, že u nich převážily obavy z infekce covidem-19 nad strachem z rakoviny.

Na rakovinu zemře v Česku každoročně skoro 27 tisíc lidí. Kvůli pandemii koronaviru se ale číslo v blízké době pravděpodobně zvýší. Během karantén a izolací výrazně ubylo preventivních prohlídek, v první polovině loňského roku přišlo na kontrolu o pětinu méně lidí než obvykle, ve druhé dokonce o třetinu. A lékaři vidí následky, pacienti přicházejí s nádory v pokročilejším stadiu, které se mnohem hůře léčí.

V České republice bylo v lednu 2014 zahájeno adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů, konkrétně screeningu nádorů děložního hrdla a nádorů prsu u žen, a dále nádorů tlustého střeva a konečníku. Cílem je posílit stávající programy prevence a zvýšit dosud nedostatečnou účast v nich – proto jsou adresně zváni občané, kteří se těchto programů dlouhodobě neúčastní a riskují tak závažné nádorové onemocnění.