Aktuality
27. 10. 2015 Nádorová onemocnění ve starším věku
Stárnoucí populace se stává aktuálním problémem onkologické péče v rozvinutých zemích. U starších onkologických pacientů je nezbytné přihlížet ke specifikům této populace. Dosud však neexistují standardní léčebná doporučení pro starší populaci, neboť vyšší věkové kategorie nejsou dostatečně zastoupeny v klinických studiích.
4. 5. 2015 Rovnováha mezi centralizací a dostupností onkologické péče – Institut biostatistiky a analýz LF MU buduje evropský model Comprehensive Cancer Care Network
Česká republika se stává důležitým článkem evropských aktivit zaměřených na rozvoj a hodnocení onkologické péče. Mezi ty nejprestižnější patří bezpochyby i Cancer Control Joint Action (CanCon), kde byla ČR se svým onkologickým informačním systémem vybrána jako model budování sítě komplexní onkologické péče (Comprehensive Cancer Care Network, CCCN). Koordinátor této části projektu, prof. Lucio Luzzatto z Istituto Toscano Tumori v Itálii, navštívil 24. dubna 2015 Brno, aby se seznámil nejen s dosavadními výsledky, ale i s onkologickým výzkumem a organizací péče o pacienty se zhoubnými nádory v ČR a v Jihomoravském kraji.
15. 9. 2014 Nová podoba portálu NOP On-line
Portál NOP On-line (www.onconet.cz) dostal zcela novou grafickou podobu.
Česká onkologická péče ve screeningu dominuje, v primární prevenci pokulhává. Inspirovat nás může řada zemí
Země střední a východní Evropy se potýkají s větším počtem nerovností v poskytování onkologické péče a prevence. Aby se snížila zátěž, kterou rakovina představuje pro jednotlivce, výdaje na zdravotnictví a společnost, měly by země přijmout důraznější opatření. Zatímco v některých oblastech je Česko průkopníkem, v jiných by se mohlo zlepšit. Na Evropské onkologické konferenci Zdravotnického deníku to řekl ředitel Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) profesor Marek Svoboda.
Základem srovnání onkologické péče v Evropě jsou data, pro jejichž sběr jsou klíčové národní onkologické registry. Ty dosud zřídilo 24 zemí Evropské unie (EU) a další dva státy. „Významně se liší v rozsahu jednotlivých informací, které sbírají, i v rámci toho, zda obsahují faktory, ze kterých se pak dají indikovat data, která nám pomáhají v rozhodování,“ vysvětluje Svoboda s tím, že nejkomplexnější registry má například Belgie, Dánsko, Finsko, Nizozemí nebo Norsko. „Ale třeba Česko, i díky tomu, jak se integrují některá data na ÚZISu, dokáže z různých typů registrů získávat informace, které pak máme v podobě analýz,“ doplňuje.
Celý článek na webu zdravotnickydenik.cz
Klíčová slova: onkologická péče, primární prevence, screeningové programy
23. 12. 2024 zdravotnickydenik.cz
