Zprávy a studie o české onkologii

Stárnoucí populace se stává aktuálním problémem onkologické péče v rozvinutých zemích. U starších onkologických pacientů je nezbytné přihlížet ke specifikům této populace. Dosud však neexistují standardní léčebná doporučení pro starší populaci, neboť vyšší věkové kategorie nejsou dostatečně zastoupeny v klinických studiích.

Česká republika se stává důležitým článkem evropských aktivit zaměřených na rozvoj a hodnocení onkologické péče. Mezi ty nejprestižnější patří bezpochyby i Cancer Control Joint Action (CanCon), kde byla ČR se svým onkologickým informačním systémem vybrána jako model budování sítě komplexní onkologické péče (Comprehensive Cancer Care Network, CCCN). Koordinátor této části projektu, prof. Lucio Luzzatto z Istituto Toscano Tumori v Itálii, navštívil 24. dubna 2015 Brno, aby se seznámil nejen s dosavadními výsledky, ale i s onkologickým výzkumem a organizací péče o pacienty se zhoubnými nádory v ČR a v Jihomoravském kraji.

V lednu 2014 bylo zahájeno adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů, konkrétně screeningu nádorů děložního hrdla a nádorů prsu u žen, a dále nádorů tlustého střeva a konečníku (kolorekta) u žen a mužů. Cílem je posílit stávající programy prevence a zvýšit dosud nedostatečnou účast v nich – proto jsou adresně zváni občané, kteří se těchto programů dlouhodobě neúčastní a riskují tak závažné nádorové onemocnění.

Česká onkologická společnost ČLS JEP má každý rok k dispozici odhady počtu pacientů, kteří v daném roce podstoupí protinádorovou léčbu. Tyto predikce vypracovává Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity.

Ve zvláštním vydání časopisu Klinická onkologie byl publikován souhrn článků hodnotících celkovou situaci v oblasti prevence nádorových onemocnění v České republice. Kolektiv autorů se zaměřil nejen na popis současného stavu screeningových programů zhoubných nádorů v ČR, ale také kriticky poukázal na dosud slabá místa v protinádorové prevenci.

V hodnotách 5letého přežití vybraných onkologických diagnóz Česká republika v posledních několika letech dohání západní Evropu a výrazně se vymyká průměru ostatních postkomunistických zemí. Svědčí o tom nejnovější výsledky z mezinárodní studie CONCORD-2.

Nová studie Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) ukázala, že jen v roce 2012 téměř půl milionu nově diagnostikovaných případů rakoviny souviselo s vysokým indexem tělesné hmotnosti (BMI).

Na letošním kongresu ESMO 2014 v Madridu byl prezentován souhrnný popis onkologické péče v České republice. Česká onkologická společnost ČLS JEP a Institut biostatistiky a analýz MU společně zdůraznily znepokojivý trend rostoucí zátěže české populace zhoubnými nádory, vysvětlily hlavní body Národního onkologického programu a probíhajících programů screeningu zhoubných nádorů a okomentovaly statistiky přežití českých onkologických pacientů.

Celosvětová onkologická zátěž i nadále roste, jak začátkem letošního roku uvedla IARC. Česká republika není výjimkou, počty onkologických pacientů se zvyšují i u nás. Jak jsme na tom ale ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, potažmo ve srovnání se zbytkem světa?

Na počátku roku 2014 byly publikovány dvě odborné studie [1, 2], které analyzují přežití onkologických pacientů v ČR a v Evropě. Přežití pacientů je jedním z klíčových parametrů v hodnocení výsledků onkologické péče a tedy i naplňování Národního onkologického programu. Velmi pozitivní zprávou z obou studií je, že se výsledky české onkologické péče v tomto smyslu u většiny diagnóz zlepšují, a to jak v čase, tak i ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi. Na druhé straně je třeba významně posílit oblast prevence a včasného záchytu méně pokročilých onemocnění a v neposlední řadě i dostupnost diagnostické a léčebné péče v rámci jednotlivých regionů ČR.

Kouření je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů pro vznik většiny nádorových onemocnění. Mnoho zemí, zejména evropských, si tento fakt uvědomuje a přijímá řadu opatření k tomu, aby prevalenci tohoto jevu ve společnosti snížily a dosáhly nejen zlepšení zdravotního stavu obyvatel, ale také i úspor za léčbu nemocí souvisejících s kouřením. Jak ukazují mezinárodní studie a srovnání, Česká republika k nim bohužel v žádném případě nepatří.

Publikace Health at a Glance je vydávána organizací OECD každé dva roky a přináší hodnocení a srovnání zdravotní péče v jednotlivých členských zemích prostřednictvím definovaných indikátorů. V oblasti onkologické péče se jedná zejména o tři diagnózy, u nichž existuje možnost včasného záchytu a doporučení zavést organizované screeningové programy. Jedná se o zhoubné nádory (ZN) tlustého střeva a konečníku, prsu a děložního hrdla.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydala 30. října 2013 publikaci „Onkologická péče“ [1] shrnující ukazatele péče o pacienty se zhoubnými novotvary v zúčastněných zemích. Podle publikovaného analytického komentáře [2] je v České republice přes významné pokroky v přežití onkologických pacientů v posledních letech stále velký prostor pro zlepšení. Odhadované pětileté přežití u vybraných onkologických onemocnění je v ČR nižší, než je průměr zemí OECD, naopak úmrtnost na onkologické diagnózy je celkově nadprůměrná, což je rovněž důsledkem vysokého počtu nádorových onemocnění v české populaci a jejich relativně pozdní diagnostiky.