Aktuality
28. 11. 2021 Kolonoskopie: Jsou na světě příjemnější věcí, ale může vám zachránit život, říká lékař
Nádor tlustého střeva, který stejnou měrou postihuje muže i ženy, patří mezi nejčastější typy rakoviny v Česku. Mnoho lidí prvotní příznaky banalizuje a zaměňuje jejich projevy s hemoroidy. Onkolog Jiří Tomášek upozorňuje, že objeví-li se krev ve stolici, je vhodné raději navštívit lékaře a vyloučit vážnější příčinu krvácení. Jaké jsou další příznaky karcinomu tlustého střeva a na jaká preventivní vyšetření mají lidé nárok?
4. 11. 2021 Dušek: Rakovinu tlustého střeva máme predurčenou. Covid léčbu poznamenal
V uplynulém roce bylo v Česku diagnostikováno zhruba sedm tisíc nových pacientů s rakovinou tlustého střeva a konečníku. Jejich počet a taktéž úmrtnost se dařily dlouhodobě snižovat díky preventivním vyšetřením, za epidemie však testů a vyšetření ubylo o dvanáct procent, což bude mít následky v příštích letech. Budoucností v diagnostice této rakoviny může být i umělá inteligence, zatím se ale plošně nevyužívá.4. 11. 2021 Léčba kolorektálního karcinomu: nové možnosti léčby a důraz na screening
Rakovina tlustého střeva a konečníku (kolorektální karcinom) je druhé nejčastější nádorové onemocnění českých mužů a žen. Každoročně je odhaleno u 7 700 pacientů a zhruba polovina na něj umírá. „V posledních letech se díky pokrokům v léčbě, včetně farmakoterapie a díky důrazu na screening dařilo českým lékařům snižovat úmrtnost u tohoto onemocnění. Následná pandemie se ovšem na tomto vývoji negativně podepsala, především snížením počtu provedených screeningových vyšetření. To je přitom pro včasné odhalení a úspěšnou léčbu nemoci zásadní,“ vysvětluje Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel AIFP. Rakovina tlustého střeva a konečníku patří k onkologickým onemocněním, které ve většině případů postupují pomalu, část nediagnostikovaných nádorů tedy může být poměrně časně zachycena, upozorňují lékaři.
Nádorová onemocnění ve starším věku
Stárnoucí populace se stává aktuálním problémem onkologické péče v rozvinutých zemích. U starších onkologických pacientů je nezbytné přihlížet ke specifikům této populace. Dosud však neexistují standardní léčebná doporučení pro starší populaci, neboť vyšší věkové kategorie nejsou dostatečně zastoupeny v klinických studiích.
V odborném časopise European Journal of Cancer Care byla letos publikována studie, která hodnotí epidemiologii nejčastěji se vyskytujících zhoubných nádorů u českých seniorů [1]. Přední čeští onkologové a jejich spolupracovníci analyzovali údaje z Národního onkologického registru ČR [2] z období 2006–2010 o onkologických pacientech starších 70 let. Obdobná analýza byla provedena na údajích z období 2008–2012 a publikována formou samostatné kapitoly v knize Geriatrická onkologie [3].
V obou analýzách byly hodnoceny epidemiologické parametry deseti nejčastěji se vyskytujících typů zhoubných nádorů (ZN):
- ZN tlustého střeva a konečníku (C18–C20)
- ZN slinivky břišní (C25)
- ZN hlavy a krku (C00–C14, C30–C32)
- ZN plíce (C34)
- ZN prsu u žen (C50)
- ZN prostaty (C61)
- ZN ledviny (C64)
- ZN žaludku (C16)
- zhoubný melanom kůže (C43)
- gynekologické ZN (C53–C56)
Onkologickou zátěž starší populace dobře vystihuje věkově specifická incidence jednotlivých typů ZN. Věk je pro vznik většiny ZN jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů, což se odráží na všech sledovaných diagnózách (obr. 1).
Obrázek 1: Věkově specifická incidence zhoubných nádorů, období 2008–2012 (kliknutím obrázek zvětšíte).
Zdroj: Národní onkologický registr ČR
Výsledky obou analýz [1, 3] se liší jen mírně, v hlavních závěrech se shodují:
- Celková incidence ZN ve věkové skupině nad 70 let roste (v letech 2008–2012 průměrně o 1,8 % ročně).
- Pacienti nad 70 let představují více než 40 % z celkové incidence a přibližně 50 % z celkové mortality ZN.
- Onkologičtí pacienti starší 70 let mají významnou tendenci k vyšší mortalitě a kratšímu přežití než mladší pacienti.
První studie [1] navíc poukázala na to, že neexistují standardní léčebná doporučení pro starší populaci v důsledku jejího nedostatečného zastoupení v klinických studiích. Vodítkem pro léčebná rozhodnutí a stanovení komplexního plánu péče mají být geriatrická hodnocení, která umožňují rozdělit pacienty na schopné podstoupit standardní léčbu, vyžadující adaptovanou léčbu nebo indikované k paliativnímu přístupu. Chybí však studie potvrzující přínos tohoto postupu v porovnání s rutinní onkologickou praxí. Podle autorů je proto urgentně zapotřebí iniciovat klinické studie zaměřené na onkologické pacienty vyšších věkových kategorií.
Demografické stárnutí a s ním související neustále rostoucí onkologická zátěž většiny ekonomicky vyspělých států nutí vlády i vedení zdravotnictví vyspělých zemí věnovat zhoubným nádorům patřičnou pozornost. Základem všech analýz léčebné péče jsou ovšem kvalitní epidemiologická data, která jsou v případě onkologických pacientů v České republice sbírána a vyhodnocována na základě Národního onkologického registru ČR [2]. Registr je jednou z klíčových částí Národního onkologického programu ČR a umožňuje mj. hodnocení epidemiologické zátěže, její predikce i hodnocení přežití onkologických pacientů.
Reference
- Petera J, Dušek L, Sirák I, Soumarová R, Jarkovský J. Cancer in the elderly in the Czech Republic. European Journal of Cancer Care 2015; 24(2): 163–178. doi: 10.1111/ecc.12287.
- Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Národní onkologický registr (NOR) [9. 9. 2014]. http://www.uzis.cz/registry-nzis/nor
- Dušek l, Petera J, Malúšková D, Mužík J, Pavlík T, Jarkovský J, Koptíková J, Gregor J, Abrahámová J. Epidemiologie zhoubných nádorů u seniorů. In: Matějovská Kubešová H, Kiss I et al. Geriatrická onkologie. Praha: Mladá fronta 2015, p. 47–64. ISBN 978-80-204-3738-9
Klíčová slova: starší populace, zhoubné nádory, věkově specifická incidence zhoubných nádorů
27. 10. 2015 IBA MU
